Snad všichni jsme se jako děti báli tmy. Tma, ta neuchopitelná černá materie, dokázala oživit naše představy a dát jim konkrétní tvary, jména a vlastnosti. Stejné prožitky má i malý Tom, když se probudí uprostřed noci a slyší podivné zvuky. Začíná malá pátrací akce. Táta a Tom se vydávají na tajemnou noční obhlídku celého domu.

Nejnovější Irvingův román pojednává o neobyčejném životě romanopisce Juana Diega a autor v něm opět zpracovává svá klasická témata – absenci rodiče, život nadaného romanopisce, sexualitu, sociální vyloučení –, přičemž opět neopomíjí překročit hranice věrohodného a posouvá příběh k téměř absurdnímu vyprávění.

Ve svém již třináctém románu V jedné osobě zůstává John Irving uhrančivým vypravěčem, kterého známe z jeho nejvydařenějších děl. Nohy mu ale podráží přílišná těžkopádnost při rozvíjení hlavních myšlenek románu.

Kdo četl více než jednu knihu od amerického spisovatele Johna Irvinga, ten trochu tuší, co může očekávat od všech ostatních. Irvingovy motivy se opakují, jeho styl kombinující romány 19. století se soudobým nadhledem a ironií kolísá jen v závislosti na aktuální autorově formě a odchylky nebývají velké. Patří se dodat, že u Irvinga je to dobře: romány Svět podle Garpa (1978) a Modlitba za Owena Meanyho (1989) si nastavil laťku na úroveň svých vzorů Charlese Dickense a Thomase Hardyho...

Američan John Irving patří k několika málo současným autorům, kteří dokážou o nejvšednějších věcech psát neobyčejně poutavě. Svědčí o tom i světový úspěch jeho nového románu Rok vdovou. Námět knihy je přitom zdánlivě nepříliš atraktivní: děj se točí kolem rodinných či milostných vztahů čtyř literátů.