Marie Šťastná se ve svých posledních sbírkách etablovala jako „interiérová“ básnířka. Tematizovala vše, co se odehrává v pokojích obývaných lidmi – niterná dramata, náznaky a závany minulosti ve tvářích přítomných. V tom mistrně pokračuje, tentokrát však hledí mnohem víc do sebe a nebojí se také opustit teplo domova.
Česko-německá antologie VERSschmuggel (pašování veršů) / Překladiště vzešla ze spolupráce básníků a tlumočníků obou zemí v rámci tradiční překladatelské dílny pořádané při Festivalu poezie v Berlíně. Přináší zajímavý pohled na četbu uměleckého textu, která je přiměřenější jazykové pluralitě současného evropského prostoru. Odhlédnutí od jediného (původního) jazyka básně totiž dovoluje spatřit něco podstatného v jazyce samotném i v podobách jeho (ne)přeložitelnosti.
Mladé básnířce a nositelce Ceny Jiřího Ortena Marii Šťastné vychází třetí básnická sbírka. Verše v ní obsažené jsou ohraničeny prostorem domu, v němž autorka strávila své dětství, a jeho interiéry, jejichž struktura se jí vryla pod kůži jako tetování a nelze ji žádným způsobem smýt.
