Marek Jakoubek

Zopakujme si známá fakta, rozšiřme si vědomosti o nové informace, zkusme však pohlédnout na téma Čechů v Bulharsku „střízlivěji“. Vždyť počáteční euforii leckdy ztlumila drsná realita.

Mohlo by se zdát, že už bylo téma působení Čechů a Slováků v Bulharsku dostatečně zmapováno. Tím víc překvapí objev dosud neznámých dokumentů, které mapují česko-slovensko-bulharské vztahy. Z různých perspektiv se na téma dívá česko-bulharská autorská dvojice.

V podnětné publikaci česko-norského autorského kolektivu se ukazuje, jak se jednotlivá etnika při vzájemném setkávání navzájem vyhraňují a sebedefinují. Trochu podobně se v ní čeští spoluautoři vymezují vůči svým předchůdcům.

Česká vesnice v Bulharsku Vojvodovo (1900–1950) je u nás již dostatečně známá díky badatelské činnosti manželů Jakoubkových; v průběhu let 2010–2012 jim vyšly v Centru pro studium demokracie a kultury na toto téma již čtyři publikace, a ač je Marek Jakoubek podepsaný jako autor u tří z nich a Lenka Jakoubková Budilová u jedné, jejich autorský tandem pracuje společně.

Slyšeli jste o Vojvodovu? Ba co víc – oblíbili jste si téma této krajanské vesnice v severovýchodním Bulharsku, kde Češi žili v první půli 20. století krásným a příkladným životem? Pak jste na správné adrese.

Předmětem této knihy je dnes již neexistující společenství českých evangelíků ve vesnici Vojvodovo v severozápadním Bulharsku. Tato obec byla založena v roce 1900 asi dvaceti rodinami, které z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy opustily českou vesnici Svatá Helena v Banátu.