Celkově se autorovi daří dobře poukázat na staré kulturní vrstvy, které prosvítají prostřednictvím současných symbolů. Navíc to dělá se sympatickou sebeironií: „Co by zbylo z kafkovské legendy, kdyby Kafka nenařídil Brodovi, aby spisy spálil. Co by zbylo z van Gogha, kdyby své obrazy draho prodával. Co by zbylo ze mě, kdybych měl na zaplacení nájmu.“
Svlékání z kůže se tradičně používalo v různých kulturách a dobách jako jeden z ne zcela příjemných trestů smrti. Případně se lidská kůže obětovala příslušnému božstvu, které mělo za tento drobný bakšiš přimhouřit oko nad lidskými prohřešky a pokračovat ve své činnosti za zachování a rozkvět světa. Dnes tato nepříjemnost číhá hlavně na krásychtivé osoby, jimž určitý kosmetický prostředek stáhne z těla starou, ošklivou, vesměs „pomerančovou“ kůži a nahradí ji novým, pružným a hladkým povrchem.
