Rakouský kreslíř zpracovává kanonické rozsáhlé dílo Marcela Prousta hravým, naivním, neotřelým a ovšem také úsporným způsobem. Přesto se Mahlerovi díky jedné větě a vědomému zjednodušení daří zachytit atmosféru a udržet srozumitelnost.
NM
Nicolas Mahler
Po adaptacích slavných románů Thomase Bernharda a Roberta Musila se rakouský karikaturista pustil do komiksového portrétování významných filozofů. Princip jeho humoru spočívá v tom, že filozofy a jejich myšlenky zasadí do přízemní, banální situace ze současnosti.
Po úspěšné adaptaci Starých mistrů od Thomase Bernharda se rakouský kreslíř pustil do dalšího velkého literárního díla. Muž bez vlastností je však kniha, kterou nelze beztrestně redukovat – a Mahlerův pokus je matný, nezáživný a pro někoho, kdo Musilův román nečetl, také zcela nesrozumitelný.
Ostatně Stifter mi stále znovu připomíná Heideggera, toho směšného nacionálněsocialistického šosáka v pumkách.
Rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard platí v obecném povědomí za autora intelektuálně velmi náročného, rozhořčeného, hledajícího smysl existence. Občas se přitom zapomíná, že Bernhard uměl být i nesmírně vtipný – a právě komiks Bernhardova o dvě generace mladšího krajana Mahlera tento rys Bernhardovy tvorby skvělým způsobem připomíná.
