U překladu povídky se musí překladatel vyrovnat se specifickým poetickým stylem originálu. Text se vyznačuje dlouhými, často poměrně komplikovanými souvětími, která však nepůsobí nikterak krkolomně. Ba naopak, povídka příjemně plyne ve svém charakteristickém pomalém rytmu a čtenáře unáší s sebou, nechává ho plnými doušky nasávat jedinečnou vánoční atmosféru. Neotřelé fráze, sousloví a obrazná pojmenování čtenáři před očima vykreslují ty nejjemnější detaily zimních scenérií.

Nejslavnější velšský básník dvacátého století Dylan Thomas jednou v rozhlasovém pořadu vzpomínal na Vánoce v dobách, kdy byl ještě chlapec. Později své vzpomínky rozpracoval ve formě hravé a poetické povídky, která se stala vánoční klasikou v mnoha zemích a dočkala se divadelních i filmových zpracování. První české vydání ve skvělém překladu Petra Eliáše bohatě ilustrovala japonská výtvarnice Nanako Ishida.