Jednorozměrně kladný superhrdina se v minisérii z konce devadesátých let dočkal polidštění. Neokázalá pocta superhrdinské klasice se vyhýbá kýči a k akčním scénám jich přidává několik téměř meditativních.

Batmanovský komiksový román Ticho by mohl sloužit jako příručka, jak uvádět a řetězit postavy v dlouhodobé sérii, jak vytěžit maximum z konvencí žánru. Je to ryzí mainstreamový Batman, u něhož je vše podřízené tomu, abychom si vychutnali, jak náramně vypadá.

Temné vítězství rozjíždí velkolepou detektivní zápletku, v níž jsou šílenci indiciemi k rozřešení. Město Gotham vře a Batman neví, kam dřív skočit. Jeph Loeb zde dokazuje, proč patří k nejžádanějším komiksovým scenáristům.

Loeb si předsevzal, že příběh Dlouhého Halloweenu bude poznamenán americkou drsnou školou, že bude temný a ještě temnější a že se zapíše do batmanovských análů podobně jako jeho slavní předchůdci Miller a Moore. Povedlo se mu to? Zčásti dozajista ano.

Jepha Loeba znají čeští fanoušci zejména z batmanovského kompilátu Ticho. Dlouhý Halloween řeší, co se děje poté, kdy se Batman stane součástí Gothamu. Mimo jiné byl „tak trochu“ předlohou poslednímu snímku o Batmanovi s názvem Temný rytíř.