Bylo to veselé dítě, opravdu moc veselé, nevycházel ze smíchu, jak byl veselý, a měl taky smysl pro humor, moje sestra Elsa například vášnivě ráda vyprávěla anekdoty, znala jich stovky, a on, jen jak ji viděl, hned k ní běžel a volal: teto Elso, řekni vtip!

Český čtenář měl již možnost ocenit několik novel a románů celosvětově oblíbeného italského prozaika Antonia Tabucchiho. Nyní přinášíme titulní povídku z povídkového souboru Malá bezvýznamná nedorozumění (Piccoli equivoci senza importanza), který představuje jeden z vrcholů Tabucchiho tvorby.

Kniha svou strukturou připomíná mozaiku, jejíž kamínky tvoří krátká delirická vyprávění člověka, kterému zbývá měsíc života. Tento měsíc, aby utišil bolesti, tráví značnou měrou pod vlivem uklidňujícího morfia.

V proudu tajuplných nočních setkání a neustálých přesunů se ovšem čtenář stále naléhavěji táže po jasnější identitě hledajícího a hledaného. Kromě vzpomínky na dávný společný piknik za přítomnosti dvou dívek, kde také zazní vypravěčova přezdívka Roux, nevíme zhola nic.

Potřetí se k českému čtenáři dostává dílo italského spisovatele Antonia Tabucchiho, který dnes patří mezi nejen italskou, ale i evropskou špičku současných autorů. Po prózách Rekviem a Sny o snech se na knihkupeckých pultech objevila útlá knížka s titulem Indické nokturno.