Nejlepší knihy roku 2011

Nejlepší knihy roku 2011

Autor článku: iLiteratura - 11.12.2011


 

Nejlepší knihy roku 2011

Letošní výběr nejlepších česky vydaných knih opět sestavili redaktoři iLiteratury s pomocí dalších přispěvatelů příslušných rubrik. Z každé hlavní kategorie jsme vybrali po pětici knih, jen sekce komiks a knihy pro děti jsme zúžili do jedné pětice.
Také rok 2011 přinesl do českých knihkupectví množství skvělých novinek zejména v překladech, ale i od našich autorů: v non fiction třeba Putnův Václav Havel: duchovní portrét v rámu české kultury 20. století. Když jsme se jimi probírali, byli jsme nuceni učinit jedno koncepční rozhodnutí, které se týká hlavně zahraniční beletrie. Totiž že upřednostníme autory u nás dosud málo známé před těmi, o nichž český čtenář dávno ví a na které se již těší. Pro pořádek zde můžeme vyjmenovat pětici, která by z těchto stávajících hvězd patrně vznikla: Umberto Eco: Pražský hřbitov, Michel Houellebecq: Mapa a území, Cormac McCarthy: Vnější tma, Herta Müllerová: Srdce bestie, Vladimir Nabokov: Bledý oheň. Věříme však, že níže uvedené tituly podnítí zvědavost všech, kteří třeba o Dinise Machada či Claudia Magrise zatím nezavadili.

 

beletrie překladová

Holubi vzlétajíMelinda Nadj Abonji: Holubi vzlétají
Melinda Nadjová Abonjiová: Holubi vzlétají. Přel. Lucy Topoľská, Jota, Praha, 2011, 213 s.
Maďarská rodina ze srbské Vojvodiny emigruje do Švýcarska, kde začne provozovat kavárnu. Příběh rodiny Kocsisových je vyprávěn z perspektivy dcery Ildiko, nejprve očima dítěte, pro něž je všechno nové, pak očima mladé ženy, která již vnímá oba tolik rozdílné světy. Co se zpočátku jeví jako lehkomyslná balkánská komedie, když se rodina v ojetém hnědém Chevroletu vydá v létě na cestu domů do vlasti, brzy překryje stín – stín rodinné historie i války v Jugoslávii.
Korektní Švýcarsko a syrový Balkán z jiné stránky.

VysvobozeníJames Dickey: Vysvobození
James Dickey: Vysvobození. Přel. Martin Svoboda, Argo, Praha, 2011, 280 s.
Čtyři třicátníci z města chtějí sjet na kánoích divokou řeku kdesi v obtížně dostupných horách. Na konci románu jsou tři mrtví, dva zranění a jeden znásilněný, a i když vypravěč prokáže schopnosti, na které by mohl být hrdý, a objeví v sobě skryté pudy lovce a bojovníka, stejně kniha končí rozčarováním a namísto pocitu vítězství přicházejí noční můry. Jeden z nejslavnějších amerických jižanských románů, akční příběh psaný jazykem poezie. K tomu motivy jako hledání maskulinity v současné civilizaci a vyostřený konflikt mezi městem a venkovem.
Povinná četba pro vodáky.

Co tvrdí MoleroDinis Machado: Co tvrdí Molero
Dinis Machado: Co tvrdí Molero. Překlad a doslov Vlastimil Váně, Praha, Dauphin, 2011, 244 s.
První bestseller portugalské beletrie po karafiátové revoluci roku 1974 v Portugalsku dodnes patří k oblíbeným románům. Vznikl v době nejistoty a strachu, kdy odlišnost byla předem podezřelá. Režim se děsil humoru či svobodné fantazie, významným nástrojem k udržení moci byla tajná policie opírající se mimo jiné i o tisíce konfidentů. Proto tehdy čtenáři Machadovu hravou a radostnou knihu přivítali s nadšením, i přesto, anebo právě proto, že se zabývá textem, který by klidně mohl být zprávou vypracovanou příslušníkem tajné bezpečnosti, pověřeným sledováním „objektu“.
Povinná připomínka stinných stránek totalitních časů.

Se světem nepohnešSe světem nepohneš. Současné norské povídky 
Se světem nepohneš. Současné norské povídky. Přel. kolektiv autorů, Pistorius & Olšanská, Příbram, 2011, 176 s.
Antologie uspokojí čtenáře dychtícího po nekonečné severské zimě a po obraze Norů utápějících se v životních depresích, ale zároveň příjemně překvapí i odlehčenými humornými anekdotami nebo povídkami z žánru science fiction. Soubor, který přináší texty u nás známých i méně známých autorů, vyniká žánrovou i tematickou rozmanitostí.
Počte si celá rodina: od puberťáka po babičku.

PoslepuClaudio Magris: Poslepu
Claudio Magris: Poslepu. Přel. Kateřina Vinšová, doslov Václav Jamek. Mladá fronta, Praha, 2011, 336 s.
Claudio Magris se zjevně rozhodl vytvořit portrét (či pomník?) evropské kultuře v její komplexnosti. Aby to bylo vůbec možné, musel opustit její pevninu a obrátit se k „sedmému kontinentu“ – moři. Zámořské objevy přece Evropanům zcela přepsaly vlastní dějiny, a navíc od základů změnily tvář celého světa. Nejspíš není náhoda, že vypravěčem této současné ságy o entitě jménem Evropa je šílenec, osobnost se zrakem svým způsobem zastřeným; jako by tím chtěl autor naznačit, že nejvíce se o závažných tématech (tváří v tvář obrovskému objemu utrpení) dá vypovědět, zavřeme-li oči před analytickou racionalitou, na kterou jsme právě my Evropané tak hrdí. Tedy – poslepu.
Pro ty, kdo potřebují mít jasno.

 

beletrie česká

Lucemburská zahradaMichal Ajvaz: Lucemburská zahrada
Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada. Druhé město, Brno, 2011, 172 s.
Michal Ajvaz i ve svém nejnovějším románu důmyslně a s neuvěřitelnou fantazií – i když tentokrát na neobvykle malé ploše – komponuje síť na sebe navazujících, křížících se a vzájemně se ovlivňujících příběhů. Opět vytváří intertextové vazby mezi jednotlivými fikčními rovinami textu a navíc včleňuje do knihy další autorský text, jehož dialogy jsou vedeny v yggurštině – neznámém a nesrozumitelném jazyce, který Ajvaz pro tento účel vytvořil.
Pro luštitele.

Jen třídit odpad nestačíVít Janota: Jen třídit odpad nestačí
Vít Janota: Jen třídit odpad nestačí. Dauphin, Praha – Podlesí, 2011, 48 s.
Janotova kniha je strhujícím apokalyptickým žalozpěvem o naší současnosti. Janota otevřeně promlouvá o dnešní době, aniž by se zříkal snahy o formálně dokonalou poezii. Nebojí se pojmenovat básnickou knihu nepoeticky, a především se nebojí postavit se svou poezií proti neduhům dnešní doby, proti lhostejnosti a otupělosti, která se moderního člověka zmocňuje.
Pro ty, kdo se nebojí odvahy.

Pramen BítovaJiří Kuběna: Pramen Bítova
Jiří Kuběna: Pramen Bítova. Host, Brno 2011, 304 s.
Básník Jiří Kuběna sestavil po více než patnácti letech další výbor ze své básnické tvorby. Kniha zahrnuje básně z let 1953–2010 a autor v ní mimo jiné vzdává hold hradu Bítovu, jehož genius loci měl na jeho tvorbu zásadní vliv. Kuběnova poezie je četnými aluzemi na křesťanskou i antickou mytologii protkaná oslava Boha, lásky a poezie samotné. Patos a vznešenost se tu mísí s lidovostí, hravostí a humorem.
Kuběnovo básnické dílo je rozsáhlé, a tak tento výbor představuje vstřícný krok pro všechny, které Kuběnova poezie zajímá, ale nemají odvahu se prokousávat všemi jeho sbírkami.
Pro kastelány.

Marta v roce vetřelcePetra Soukupová: Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová: Marta v roce vetřelce. Host, Brno, 2011, 350 s.
Fiktivní deník, který si vede devatenáctiletá absolventka gymnázia. Soukupová zde v hojné míře předkládá to, v čem je nejlepší: upřímné a nepřikrášlované líčení často neutěšených vztahů uvnitř rodiny. Dokáže velmi obratně zprostředkovat svět pubertální dívky, stojící na pomezí dospívání a dospělosti, se všemi jeho nejistotami, nešvary a problémy. Iluze autentického deníku je dokonalá, přispívá k tomu nejen mistrné napodobení jazyka dnešních teenagerů, ale i záměrně neumělé a trochu dětské kresby Ilony Hoření, jež s obsahem a charakterem deníku dokonale souzní.
Pro otrlé rodiče (ne)poslušných dětí.

 

Marta v roce vetřelceJan Zábrana: Socha z hlasů
Jan Zábrana
: Socha z hlasů
Útlý výbor z poezie básníka, spisovatele a překladatele Jana Zábrany, který vyšel u příležitosti Zábranových nedožitých osmdesátin, přibližuje čtenářům jednu část rozsáhlého básnického díla tohoto spisovatele a překladatele. Výbor akcentuje autorovu jemnější – ovšem nikoliv smířlivější – polohu a představuje Zábranu jako autora výrazně melodických, sevřených a tradičně formovaných veršů. Výbor také dává tušit, jak hluboce byl Zábrana ovlivněn a inspirován autory, jejichž díla překládal.
Pro ty, co čtou celý život.

 

 

knihy pro děti, komiks

Příběh malého slona BabaraJean de BrunhoffPříběh malého slona Babara 
Jean de Brunhoff: Příběh malého slona Babara. Praha, Baobab, 2011,48 s.
Příběh malého slona Babara, první obrázková kniha ze slavné série francouzského spisovatele a výtvarníka Jeana de Brunhoffa (a jeho syna Laurenta) vyšla poprvé již v roce 1931. S příběhy slona v zeleném obleku vyrostly generace dětí, převážně od tří do pěti let. Jednoduchou linii mikropříběhů osiřelého slůněte, které uprchlo do města, kde se naučilo dobrým mravům, a po návratu z velkého světa se stalo v rodné zemi moudrým králem, podtrhují přímočaré ilustrace à la Malý princ a vzorné dětské psací písmo, jímž je vysázen text. 
Pro malé i velké krotitele slonů.

Toník a šuplíkMartina KopeckáToník a šuplík 
Martina Kopecká: Toník a šuplík. Martina Kopecká, 2011, 36 s.
Toníkovi je něco přes pět let a zůstává sám s dědou na chalupě. Rodiče odjíždějí, začíná pánská jízda. Bohužel omylem odcestoval i batoh s hračkami, a tak se chlapec musí nějak zabavit sám. Dědeček mu poradí, že něco na hraní najde v šuplíku přeplněném starými věcmi. Na chalupách zkrátka panují provizorní poměry a děti moderní doby si zde musejí vystačit s fantazií a obyčejnými předměty. Funguje to!
Kniha výtvarnice Martiny Kopecké je určena především dětem od tří do šesti let, ale i starší čtenáři mohou obdivovat, kolik péče se této útlé knížce pro nejmenší dostalo. 
Pro kutily.

Dračí polévkaAlena JežkováDračí polévka 
Alena Ježková: Dračí polévka. Albatros, Praha, 2011, 95 s.
Próza zaplňuje jedno z bílých míst tematického rejstříku české literatury pro děti. Autorka si všímá problematiky vietnamské minority a komplikovaného dospívání dětí vyrůstajících pod vlivem vietnamské kultury, kterou znají pouze zprostředkovaně, a českého prostředí, do něhož se narodily. Zatímco doma mluví vietnamsky a jedí hůlkami, ve škole s naprostou samozřejmostí odkládají mateřský jazyk a používají příbor. Završením proměny je přijetí jména Láďa. 
Taky pro Jana Cempírka.

IncalMoebiusJodorowskyIncal 
Moebius; Jodorowsky; Alejandro: Incal. Přel. Richard Podaný, Crew, Praha, 2011, 306 s.
Komiksová sci-fi ve velkolepém stylu: příběh se odehrává na několika podivuhodných planetách a akční scény se prolínají se scénami mystickými. Nejde tu o nic menšího než o záchranu světa před temnotou, přičemž tato záchrana je možná jen propojením myslí, nikoliv střelbou z laserového děla. Mnohovýznamové dílo je plné symbolů a odkazů, ale také erotiky a potměšilého až parodického humoru. Jedno z klíčových děl evropského i světového komiksu. 
Pro učitele geometrie.

DivošiLucie LomováDivoši 
Lucie Lomová: Divoši. Labyrint, Praha, 2011, 152 s.
Komiks renomované autorky středního věku se zprvu zdá být krotkým zpracováním osudů cestovatele Friče, které by mohlo být otištěno v nějakém časopise pro školáky. Postupně se však odkrývá ambicióznější záměr: věrně a přitom srozumitelně zachytit dobu, kdy bylo možné soudobou civilizaci přímo konfrontovat s primitivní kulturou. Frič se – spíše shodou nedopatření než záměrně – z jedné cesty vrací s Indiánem Čerwuišem, který s ním pak stráví téměř rok v Praze. Jeho příhody jsou komické i sžíravé: obojí vychází z kulturních nedorozumění, která Lomová líčí velmi detailně. 
Všem indiánům uprostřed civilizace.

 

 

non fiction

Sebereflexe české společnostiVáclav Fronk: Sebereflexe české společnosti: přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů
Václav Fronk: Sebereflexe české společnosti: přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů. V. Fronk, Praha – Bílina, 2011, 255 s.
Kniha formou textu i obrazu seznamuje čtenáře s problematikou českých humoristických a satirických časopisů na přelomu 19. a 20. století, a jejich prostřednictvím pak zkoumá bouřlivé proměny, které v tomto období celá česká společnost zažívala, či jinak řečeno, sleduje, jak se společnost vyrovnávala s mnohostrannými modernizačními dopady, které nástup nové éry provázely. Podle autora je karikatura v této době „nucena se stále častěji vyrovnávat s konflikty, které vybočují z dřívější hodnotové jednoznačnosti. První automobilisté, sufražetky a sportovci, reprezentanti nové, daleko méně přehledné české společnosti počátku 20. století, začínají hrát na stránkách humoristických časopisů stále významnější roli.“
Pro notorické vtipálky.

Ochlupení bližníStanislav Komárek: Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech
Stanislav Komárek: Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. Academia, Praha, 2011, 278 s.
Publikace pojednává o různých aspektech vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech. Přináší stručné celoplanetární dějiny těchto vztahů od starého Egypta přes Čínu, Indii až k osmanské říši. Co se týká evropského vývoje, autor rozsáhle referuje o známých soudních procesech proti kobylkám či myším; ty byly kupříkladu vyzývány k opuštění polí do 14 dní, což se ovšem netýkalo „zvířat nedospělých, přestárlých a gravidních“. To pro autora nebylo ukázkou středověkého obskurantismu, ale spíše „posledním pokusem Evropy vzít mimolidské živé tvory vážně“.
Pro všechny, kteří tuší, že i zvířata mají duši.

Společnost naší dobyMiloslav Petrusek; Jan Balon: Společnost naší doby: populární sociologie (ne)populárních problémů
Miloslav Petrusek; Jan Balon: Společnost naší doby: populární sociologie (ne)populárních problémů. Academia, Praha, 2011, 156 s.
Autoři zvolili žánr „diagnóza doby“. Podle nich prožíváme svět, který „lidé před námi neznali, používáme nepředstavitelné množství věcí, o nichž neměli tušení, a děláme věci, jejichž smysl by jim zůstal nesrozumitelný“. V knize analyzují témata jako nepoučitelnost z dějin, iracionalita lidského jednání, stupňující se individualismus a úpadek veřejného prostoru, politický skandál, celebrity („aneb od hrdinů k hvězdičkám“) a kladou otázky jako „je přátelství pojivem společnosti?“, či obecněji: „Jsme na území, které žádní lidé nikdy neobývali a které všechny civilizace dosud pokládaly za neobyvatelné. Jsme Kolumby dějin, nebo kapitány Titaniku?“
Pro metrosexuály a další, kteří nechtějí zůstat pozadu za dobou.

Společnost naší dobyAntonín Přidal: Potulky knihami a časem
Přidalovy náměty sahají od takřka archetypálních příběhů (Romeo a Julie, Perníková chaloupka) až ke skutečně historickým událostem a zvláště se autor zaměřuje na ono pomezí, kde se obojí nerozlučitelně prostupuje. Své povolání překladatele nezapře v těch kapitolách, v nichž se přímo kochá možností a krásou lidské řeči, ať jsou to náhrobní nápisy či starodávné hádanky, rozepisuje se také o vývoji lidského vztahu k horám, zemětřesení v Lisabonu či o některých, velmi odlišných historických osobnostech. Zajímá ho přitom nejvíce určitá dramatická situace a různé narativní a interpretační možnosti, které nabízí. O mnoha těchto tématech v češtině vyšly obsáhlé knihy, Přidal je ovšem dokáže stručně a výstižně shrnout.
Pro intelektuální tuláky a dobrodruhy.

Obrazové dějiny filozofieNicola Ubaldo: Obrazové dějiny filozofie
Nicola Ubaldo: Obrazové dějiny filozofie. Přel. Naděžda Bonaventurová. Euromedia Group – Knižní klub, Praha, 2011, 584 s.
Publikace se zabývá dvěma sty osmdesáti důležitými tématy západní filozofické tradice (od Bohyně Matky přes helénistické zázračné stroje a sociobiologii až k Turingovu testu, sexuálnímu osvobození a postmoderně). Témata a jejich klíčové pojmy jsou nejen vysvětleny, ale především konfrontovány s obrazovým materiálem z dějin umění a kultury, ze starých traktátů i ze spisů samotných filozofů. Některé důležité pojmy v ní chybí, zato v ní najdeme náměty opravdu kuriózní či nevšední, jako je „patografie“ (rekonstrukce patologie fenomenologickou metodou), středověké obrazy obludných hybridních bytostí, napůl rostliny a napůl zvířata (Teorie neměnnosti druhů) či téma hermafroditismu.
Pro ty, kdo se zatím filozofie báli.


relax

Malý velkýJohn Crowley: Malý, velký
John Crowley: Malý, velký. Přel. Adéla Bartlová, Argo/Triton, Praha – Kroměříž, 2011, 528 s.
Románu, z něhož se stal pilíř moderní fantasy, bylo letos už 30 let. Je to na něm znát, v dobrém, samozřejmě: v autorské poctivosti, která nepadá z oběť trendům nebo požadavkům trhu. Román je důkladný, pomalý, psaný krásným, bohatým jazykem, který i tak má co dělat, aby plně postihl autorovu imaginaci. Výsledek, sága rodiny žijící po generace na okraji lesa, kde se nachází pomezí reality a říše fantazie, nadchne unikátní atmosférou, snovostí a nepostižitelností děje.
Pro víly.

Deset rad nájemného vrahaHallgrímur Helgason: 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr
Hallgrímur Helgason: 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr. Přel. Martin Brát, Plus – Albatros Media, Praha, 2011, 336 s.
Cesty osudu zavedou nájemného vraha a člena chorvatské mafie na Island, kde se vydává za amerického příslušníka církve, a dokonce vystoupí na místním náboženském televizním kanálu. Skrývat se pod cizí identitou na ostrově, kde žije tolik lidí jako ve dvou větších newyorských mrakodrapech, je ovšem věc nelehká. Helgasonova kniha je postavena na komentování islandské reality nevybíravým žargonem cynického zabijáka a detektivní zápletku a kriminální napětí programově postrádá. Inteligentní mafiánský bildungsroman pobaví i náročnějšího čtenáře, kterému není protivný trochu drsnější a ne vždy politicky a společensky korektní humor ve stylu hrdinů filmu Pulp Fiction Quentina Tarantina.
Pro nájemné zabijáky.

Žluté oči krokodýlůKatherine Pancolová: Žluté oči krokodýlů
Katherine Pancolová: Žluté oči krokodýlů. Přel. Daniela Veškrnová, Jota, Brno, 2011, 605 s.
Příběh obyčejné francouzské rodiny z Paříže, jejíž život zcela převrátí naruby odchod otce za milenkou. Stydlivá a nesebevědomá Joséphine se najednou sama musí postarat o dospívající dceru Hortense a malou Zoe, uživit rodinu a splatit dluhy, které jí manžel Tonio zanechal. Nakonec svolí k nápadu své krásnější a úspěšnější sestry, aby za ni napsala knihu. Jedné to přinese slávu, druhé peníze. Přístupně napsaná kniha si všímá všednodenních starostí obyčejných lidí, s nimiž se čtenář snadno ztotožní.
Pro krasavice, které se chtějí stát spisovatelkami.

James Twining: Ženevský podvod
Twiningovy romány ze série o polepšeném zloději uměleckých děl Tomu Kirkovi u nás vycházejí už pár let, a třebaže představují absolutní špičku žánru, tváří se poměrně nenápadně, navíc trochu kontraproduktivně jako klony Dana Browna. Není tomu tak a Ženevský podvod je nejlepší z dosavadní čtveřice. Vzdělaný Evropan se v autorovi nezapře a jeho radost ve vytváření složitých (tentokrát hodně složitých), ale přítom reálných zápletek je hmatatelná.
Pro sběratele umění.

SlepozrakostPeter Watts: Slepozrakost
Peter Watts: Slepozrakost. Přel. Jana Rečková, Stanislav Juhaňák – Triton, Praha – Kroměříž, 2011, 344 s.
Filozoficky laděná science fiction, byť kulisami spadá žánrově do kategorie hard SF. Watts odpaluje ohňostroj idejí a úvah na téma inteligence a vědomí, jejich vzájemného vztahu a hierarchie. Ve vesmíru se setkávají reprezentanti dvou inteligentních druhů – a přesto si nerozumějí. Text má mnoho rovin, některé jsou zatraceně těžké. A také obsahuje provokativní myšlenku – není lidstvo jen jakousi vývojovou poruchou vesmírného designu, kterou by bylo správné odstranit?
Pro ty, kteří by chtěli komunikovat s mimozemšťany.

 


© iLiteratura.cz


Diskuse

Pavel Zástěra
28.2.2012
Teď jsem se díval na odkaz kosmas top knihy a Zákonné bezpráví je tam mezi bestsellery. Tedy je vidět, že si cestu ke čtenářům v konkurenci řady titulů našla.
Pavel Zástěra
28.2.2012
Měl jsem na mysli také literaturu faktu ve smyslu odborné literatury: např. právní. Ta byla dosud (často i zaslouženě, neboť je často nečtivá) zaměřena pouze pro odborníky. Považuji za opravdu velmi významné, když se dokáže odborná tematika popsat tak, že ji může číst každý, kdo má o věc zájem. To je např. zmiňované Zákonné bezpráví od H. Petrův či Parlamentní kultura J. Wintra. Mimo jiné edice 20. století nakl. Auditorium je v tomto smyslu v podstatě výjimečná.
Jan Lukavec
27.2.2012
to Pavel Zástěra: Není pravda, že zapomínáme na prvotiny a mladé autory; Sebereflexe české společnosti: přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů je právě prvotina relativně mladého autora, a co se týká Kosatíkovy knihy Česká inteligence, byla zařazena do Nejlepších knih na léto 2011, takže jsme ji zcela neopomenuli.
Pavel Zástěra
25.2.2012
Nejen tento rok, ale i v minulých letech chybí další české tituly z tzv. literatury faktu. A přesto vyšla celá řada zajímavých původních titulů - opět výborný Kosatík aj. A zcela se zapomíná na prvotiny a mladé autory. Osobně za jednu z nejlepších knih považuji Zákonné bezpráví od Heleny Petrův (Auditorium 2011). To je literatura faktu, která vytváří příběh. A není to jen neustále se vracení k tématu holocaustu, ale nadčasový příběh o lidech, právu a společnosti.
k
14.12.2011
Anglisti či amerikanisti by mali z čoho vyberať, kým na preklady chudebnejšie literatúry by tých desať titulov možno ani nenazbierali, ak by boli hlasujúci zahľadení do svojej špecializácie. Ale prečo nie? Mne by neprekážali, práve naopak. Takže, redakcia, zozbierať mailové kontakty by nemal byť problém, naformulovať krátky text tiež nie, a ešte dnes šup-šup vypustiť holuba.
Anna
14.12.2011
Proč zrovna anglisty a amerikanisty? Proč ne třeba germanistu nebo portugalistu? Copak knížky, které stojí za čtení pocházejí jen z anglofonní oblasti? Stejně je takové hodnocení vždycky poněkud subjektivní, ale v té změti knih, které vycházejí a recenzují se, jsou občas takové žebříčky dobré. Stejně si to každý čtenář přebere sám.
k
13.12.2011
Aháá, už rozumiem. A čo takto osloviť literárnych redaktorov novín a časopisov v ČR? Tí by mali byť všežravci a určite prečítali aspoň 10 kníh. Pridať k nim nevyhranených recenzentov, a prípadne dvoch-troch anglistov, amerikanistov. Bola by to pravdepodobne lepšia Kniha roka ako v lidovkách, ktorá je príliš roztrieštená a viac hlasov dostane práve len tých niekoľko populárnych titulov.
Pavel Mandys
13.12.2011
ad k: Tohle je docela dobrý námět pro vytvoření nějakého čtenářského žebříčku, zkusíme to v redakci promyslet. Jinak v redakci iLiteratury jsou převážně specialisté na jazykové oblasti (anglofonní, románská, skandinávská a samozřejmě česká), tudíž by hlasovali hlavně pro knihy ze "svých" jazyků. Proto je tam z každé hlavní jazykové oblasti jeden titul (do pětice se nevešla například ruská, ale překladů z ruštiny není mnoho), který po konzultaci se svými přispěvateli vybral příslušný redaktor/ka. Mezi knihami pro děti jsme se snažil o pestrost (věk, česká/zahraniční, komis), v relaxu jsme to rozlišili podle žánrů (fantasy, krimi, sci-fi, romance a humor).
k
13.12.2011
Čitateľom iLiteratury predsa netreba podsúvať nejaké tituly, lebo takto mi to zaváňa otvorenou reklamou. Nebolo by lepšie, ak by každý oslovený napísal svoj rebríček hoci aj desiatich kníh (na webe nie sme obmedzení priestorom), prvé miesto 10 bodov, druhé 9 atď., pričom ak by napísal iba tri, tak by sa obodovali 10, 9, 8. Na konci by sa urobil súčet a celkové poradie, zverejnili sa rebríčky hlasujúcich a čitatelia iLiteratury by sa už s výsledkami nejako vyrovnali.
iLiteratura
13.12.2011
Výčet by samozřejmě mohl být mnohem, mnohem delší - tento je postaven na předem stanoveném omezení počtu vybraných titulů. Překladová literatura vychází oproti původní české jako Popelka, ale to byl i náš záměr. Žádný žebříček, ani "tipy", ani "nejlepší", nebude objektivní a neobsáhne všechno.
Jitka Jindřišková
13.12.2011
Neslušel by tomuto článku spíše nadpis Knižní tipy roku 2011? Označení "nejlepší" mi v tomto případě přijde poněkud silné. Velmi mi tu chybí kniha Zahradník pana Darwina od finské spisovatelky Kristiny Carlson a několik dalších titulů (nejen) severské literatury.

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.



 
V roce 2014 projekt podpořili:
Ministerstvo kultury
US Embassy Prag
Pro Helvetia
Velvyslanectví Švédska
Embassy of Finland
Norwegian Embassy
Rakouské kulturní forum

Top knihy
Kosmas
Inzerce