Nizozemsky psaná literatura v roce 2012

Nizozemsky psaná literatura v roce 2012

aktualita beletrie zahraniční

Prodej knih v roce 2012 v Nizozemsku poklesl, ale přesto vyšla řada zajímavých titulů.

Nizozemsky psaná literatura v roce 2012

Ani Nizozemsku se v roce 2012 nevyhnula čtenářská euforie jménem Padesát odstínů šedi. Jak uvádí ve svém článku o současném stavu nizozemského knižního byznysu Všechno bude jinak Maria Vlaar (Alles zal anders gaan, NRC Boeken, 11. ledna 2013), šel obrovský komerční úspěch této trilogie E. L. Jamesové na úkor prodeje beletrie. Současně však přispěl k tomu, že pokles obratu z prodeje knih činil v uplynulém roce „jen“ 6,3 procenta – bez tohoto mezinárodního bestselleru by byl propad zřejmě ještě výraznější.
Účetní bilance nizozemských nakladatelů a knihkupců ovšem nevypovídá nic o kvalitě knih, které v roce 2012 vyšly: literární žeň za uplynulý rok vůbec nebyla špatná.

Nizozemští literární velikáni
Hellou S. Haasseovou vymřela 29. září 2011 skupina nizozemských autorů považovaných za klasiky 20. století. Jejich jména a dílo však z povědomí nemizí díky posmrtným vydáním, reedicím, životopisům apod.
K prvnímu výročí úmrtí Harryho Mulische (nar. 1927, zemřel 30. 10. 2010) vyšly zlomky z jeho pozůstalosti s názvem De tijd zelf (Čas sám) a na podzim 2012 Logboek (Lodní deník), Mulischovy zápisky z let 1991-1992. Ve spolupráci s Muzeem písemnictví (Letterkundig Museum) v Haagu připravuje současně jeho vdova Kitty Saal v domě, kde Mulisch dlouhá léta žil a pracoval (na nábřeží Leidsekade v Amsterodamu), muzeum Harry Mulisch Huis (pokud se podaří zajistit financování, chystá se otevření v druhé polovině roku 2013). V autorově oblíbené kavárně secesního hotelu American v srdci Amsterodamu (u náměstí Leidseplein) byla v lednu 2013 odhalena Mulischova busta, kterou vytvořil sochař Menno Veenendaal.
Život a dílo dalšího z „velké trojky“ nizozemských klasiků 20. století, Gerarda Reveho (1923-2006), připomíná třetí díl jeho životopisu s názvem Kroniek van een schuldig leven. Deel 3. De late jaren (1975-2006) (Kronika provinilého života. Díl 3. Pozdní léta 1975-2006). Kniha měla vyjít už před dvěma lety, ale pro odpor ze strany Reveho partnera Joopa Schafthuizena musel autor Nop Maas vydání odložit. Zachycuje totiž období, kdy Schafthuizen už v Reveho životě figuroval osobně. Maas nakonec musel z životopisu odstranit všechny údaje o peněžních částkách.
W. F. Hermanse (1921-1995) a jeho nejoblíbenější román Temná komora Damoklova si nizozemští čtenáři připomněli v rámci podzimní akce Nizozemsko čte. Kromě toho vydal jeho životopisec Willem Otterspeer útlou knížku Dorbeck, waar ben je? (Dorbecku, kde jsi?), v níž podrobně popisuje historii vzniku i ohlas tohoto románu. Publikace je dalším z „drobtů“, které Otterspeer trousí, aby uspokojil čtenáře, kteří už léta čekají na Hermansovu biografii (pracuje na ní od roku 2000, původně měla vyjít v roce 2005). O neutuchajícím zájmu o Hermanse svědčí i studie Maxe van Duijna (1984) Bloed aan de handen van Alfred Issendorf? (Krev na rukou Alfreda Issendorfa?) v literárním časopise De Gids (2012/4, s. 22-25), která přináší nový pohled na Hermansův román Už nikdy spánek a nachází v textu náznaky svědčící o tom, že tu vlastně jde o zpověď vraha, který po sobě rafinovaně zametá stopy.
Na podzim 2012 vyšla k prvnímu výročí úmrtí Helly S. Haasseové (1918-2011) povídková sbírka z její pozůstalosti s názvem Maanlicht (Měsíční světlo). V únoru 2013 se chystá vydání románu z roku 1947 Kleren maken de vrouw (Šaty dělají ženu), který psala na objednávku nakladatele Allerta de Langeho pro edici Carriere-boeken, a proto se dosud do jejího literárního díla nepočítal (za její prozaický debut se považuje novela Oeroeg z roku 1948).

Úmrtí
V uplynulém roce zaznamenala nizozemská literatura několik citelných ztrát. Koncem ledna nepřežila závažnou operaci Doeschka Meijsing (nar. 1947). Spisovatelka získala širokou čtenářskou oblibu zejména díky autobiograficky laděným románům 100% chemie a Over de liefde (O lásce). Její připravovaná povídková sbírka zůstala nedokončená, ale nakladatel několik nových povídek doplnil reedicí starších, a tak v květnu 2012 posmrtně vyšla sbírka Het kauwgomkind (Žvýkačkové dítě).
V červenci krátce po sobě zemřeli dva významní a oblíbení básníci: Gerrit Komrij (nar. 1944) a Rutger Kopland (nar. 1934). Básník, romanopisec, esejista a překladatel Komrij se proslavil jako břitký polemik a obávaný literární kritik, ale i jako editor reprezentativní antologie nizozemské poezie.
I u nás známý spisovatel Bernlef (nar. 1933) oslavil na jaře padesáté výročí své spisovatelské dráhy povídkovou sbírkou Help me herinneren (Připomeň mi). Koncem října, krátce po dokončení autobiograficky laděného románu bilancujícího spisovatelův život s názvem Onbewaakt ogenblik (Nestřežený okamžik), Bernlef v Amsterodamu zemřel. Román vyšel začátkem prosince 2012. Nakladatel chystá ve spolupráci s dědici další posmrtná vydání, např. rozšířenou a zaktualizovanou verzi románu Ruïnebouwer (Budovatel trosek) z roku 1980 o nacistickém architektu Albertu Speerovi, ale i další, dosud nevydaná díla z autorovy pozůstalosti.

Týden knihy
Motto březnového Týdne knihy tentokrát znělo „Přátelství a podobné obtíže“. Tradiční prémii napsal všestranný vlámský spisovatel a divadelník Tom Lanoye (1958). Novela Heldere hemel (Jasné nebe) se opírá o skutečnou událost: 4. července 1989 se na rodinný dům poblíž belgického města Kortrijk zřítila neřízená stíhačka MiG (pilot se po startu z polské základny Kołobrzeg katapultoval a přežil). Obětí se stal devatenáctiletý student Wim Delewaere, který byl tou dobou v domě svých rodičů.

Literární ceny
Nejvýznamnější literární cena nizozemské jazykové oblasti Prijs der Nederlandse Letteren (Cena nizozemského písemnictví) se uděluje jednou za tři roky a předává ji střídavě belgický a nizozemský panovník v Bruselu nebo v Amsterodamu. V roce 2012 se stal laureátem vlámský básník Leonard Nolens (1947). Nizozemská královna Beatrix mu cenu v hodnotě 40 000 eur předala v amsterodamském Královském paláci.
Každoroční knihkupecké ceny předávané v přímém televizním přenosu (jarní Libris a podzimní AKO, obě v hodnotě 50 000 eur) letos byly ve znamení otcovského zármutku. Libris získal A. F. Th. van der Heijden (1951) za román Tonio, rekviem za autorova jednadvacetiletého syna, kterého na Svatodušní svátky 2010 cestou na kole domů srazilo auto. Kniha vzbudila široký ohlas, jak o tom svědčí čtenářská cena NS Publieksprijs, financovaná nizozemskými železnicemi. Koncem roku 2012 byl autor navíc vyhlášen novým laureátem Ceny P. C. Hoofta (uděluje se za celé dílo) – cena mu bude předána v květnu 2013. Knihkupeckou cenu AKO získal i u nás známý vlámský spisovatel Peter Terrin (1968) za román Post Mortem, v němž literárně zpracovává zlom, jaký v jeho životě způsobila mozková mrtvice (následkem vzácné autoimunitní choroby) sotva čtyřleté dcery Renée.
Po nucené roční přestávce (z finančních důvodů) se pod názvem Gouden Boekenuil (dříve Gouden Uil) vrátila vlámská knihkupecká cena Zlaté sovy v hodnotě 25 000 eur. Vítězem odborné poroty se stal po matce Nizozemec, po otci Řek David Pefko (1983) s románem Het voorseizoen (Před sezonou), v němž líčí příběh Steva, osamělého stárnoucího detektiva v Leicesteru, který se snaží zachránit mladou rumunskou prostitutku. Čtenářská porota vyhlásila laureátem Stephana Entera (1973) a jeho román Grip (Chyt). Příběh spolužáků z univerzity, horolezců-amatérů, jejichž cesty se rozešly, a tak setkání po letech na prahu čtyřicítky prožívají s velmi smíšenými pocity, je tematicky spřízněný s románem Naar de overkant van de nacht (Na protější břeh noci) Jana van Mersbergena, laureáta ceny BNG Nieuwe Literaire Prijs pro autory do čtyřiceti let: i tady jde o hrdinu, který se brání dospělosti, odpovědnosti, nechce se vázat, ale s blížící se čtyřicítkou si uvědomuje neudržitelnost takového přístupu k životu.
Literární ceny Antona Wachtera určené pro povzbuzení začínajících autorů se dočkal i notorický finalista celé řady cen (nejen zmíněných knihkupeckých a čtenářských, ale i Zlaté oprátky – Gouden Strop – pro knihy napínavého žánru) Peter Buwalda (1971) s úspěšným románem Bonita Avenue o tíživém otcovství, v němž zpracoval i aktuální událost: výbuch skladu zábavné pyrotechniky 13. května 2000 v městečku Enschede u německých hranic (č. připravuje Euromedia Odeon).
Básnickou cenu VSB Poëzieprijs získal vlámský básník Jan Lauwereyns (1969) za sbírku Hemelsblauw (Nebesky modrá).
Za celé dílo se každoročně (střídavě za prózu, poezii a esejistiku) uděluje Cena P. C. Hoofta. V roce 2012 ji získal osobitý básník Tonnus Oosterhoff (1953), českým čtenářům známý z vystoupení na literárním festivalu Café Amsterdam v Divadle Archa na podzim 2007.
Cenu Zlatého pisátka (Gouden Griffel) pro nejlepší dětskou knihu dostala Bibi Dumon Tak za Winterdieren (Zimní zvířata). Čtyřiadvacet portrétů zvířat z polárních oblastí spadá do žánru naučné literatury pro čtenáře od devíti let.
Odnož knihkupecké ceny Libris zaměřenou na literaturu faktu Libris Geschiedenisprijs získal docent moderních nizozemských dějin na univerzitě v Leidenu Bert van der Boom za knihu We weten niets van hun lot (O jejich osudu nevíme nic), v níž se na základě sto sedmdesáti dobových deníků psaných lidmi nejrůznějšího ražení snaží odpovědět na otázku, zda obyčejní Nizozemci za druhé světové války věděli o holocaustu.

Další zajímavé knižní novinky
Kromě těchto oceněných autorů a titulů vzbudila v roce 2012 ohlas celá řada dalších zavedených i nových jmen. Ze spisovatelů, kteří jsou díky překladům známí i českým čtenářům, uveďme nový kafkovský román Arnona Grunberga (1971) De man zonder ziekte (Muž bez nemoci) o švýcarském architektovi se zakázkami v Bagdádu (opera) i v Dubaji (knihovna pro všechny knihy světa s podzemním bunkrem). Tommy Wieringa (1967) se zamýšlí nad povahou, smyslem a nutností víry v příběhu-podobenství z odlehlých stepních krajů Dit zijn de namen. (To jsou ta jména). Nezdolný cestovatel Cees Nooteboom (1933) vydal krátké, esejisticky laděné prózy s názvem Brieven aan Poseidon (Dopisy Poseidonovi). Host Noci literatury a Světa knihy 2013 Arthur Japin se vrací k tematice vyděděnců zápolících o své místo na slunci příběhem v dětství zneužívané úspěšné zpěvačky Maar buiten is het feest (Ale venku je svátek). Komerčnější žánr zastupuje Leon de Winter (1954) nejednoznačně přijatým románem VSV of Daden van onbaatzuchtigheid (VSV neboli Nezištné činy). Uznávaný autor literatury faktu Geert Mak zaznamenal své dojmy ze Spojených států v knize Reizen zonder John (Cestování bez Johna).
Z autorů, jejichž knihy dosud do češtiny přeložené nejsou, vyvolala pozornost Esther Gerritsen (1972), úspěšná i jako autorka divadelních her a fejetonistka, románem Dorst (Žízeň) o složitém vztahu mezi matkou a dcerou. Po několikaleté odmlce se připomněl Oek de Jong (1952) osmisetstránkovým opusem Pier en Oceaan (Molo a oceán), v němž proustovsky zpracovává svůj život od prvopočátku, tedy včetně příběhu svých rodičů, až po okamžik, kdy se rozhodl pro psaní. Vzniká tím současně poutavý obraz poválečného Nizozemska do roku 1970. Příznivý ohlas vzbudil Thomas Rosenboom románem De rode loper (Červený koberec) o promarněných šancích dvou kamarádů, kteří se v mládí, v 70. letech 20. století, příliš nechali unést dobovým odporem k budování kariéry, a o jejich svérázném projektu: v alternativním kině jednoho z nich nabízejí zájemcům možnost zažít na chvíli pocit filmové hvězdy na červeném koberci. Obávaný polemik Jeroen Brouwers (1940), který se mimo jiné zasloužil o to, že částka spojená s udělením Ceny nizozemského písemnictví se zvýšila ze 16 000 eur na nynějších 40 000 eur (tím, že cenu v roce 2007 odmítl), vydal pod titulem Restletsels (Zbytková zranění) knižně své fejetony.

Literární provoz
V rámci úsporných opatření snížilo ministerstvo kultury rozpočet Nizozemského literárního fondu NLF na léta 2013-2016 zhruba o 12 procent. To pocítí i tištěné literární časopisy – z původních 300 000 eur ročně pro dvanáct časopisů na ně fondu zbylo 50 000 eur, a tak NLF musí jejich podporu ukončit. Ve spolupráci se soukromým Kulturním fondem prince Bernharda (Prins Bernhard Cultuurfonds) vyhlásil NLF „Iniciativu pro literární časopisy 2013“, která spočívala v tom, že se oba fondy rovným dílem složily na částku 100 000 eur, určenou pro tři časopisy, které předloží nejzajímavější projekt pro rozvinutí činnosti na internetu, ale i pro způsoby, jak oslovit co nejširší publikum (formou veřejných vystoupení, debat, festivalů atd.). Omezený společenský dosah byl totiž jedním z hlavních argumentů ministra kultury, proč podporu literárním časopisům škrtnout. Původní plán (odstupňovat odměnu třem nejlepším) se nakonec změnil: po 25 000 eurech získaly čtyři časopisy: Hollands Maandblad, Liter, Das Magazin a Terras. Vítězové teď mají dva roky na to, aby své plány uskutečnili. Iniciativa vznikla na popud Arnona Grunberga, který ve svém pravidelném sloupku v deníku De Volkskrant v červnu 2011, kdy tehdejší ministr škrty plánované od roku 2013 oznámil, vyzval soukromé osoby k záchraně tištěných literárních časopisů s tím, že jako první složí 1000 eur. Protestní otevřený dopis tehdejšímu ministru kultury napsala také skupina významných nizozemských a vlámských spisovatelů. Rozhodnutí se přesto nepodařilo odvrátit: po této jednorázové „Iniciativě pro literární časopisy 2013“ bude NLF podporovat pouze internetové projekty.
Příznivá zpráva je, že za cenu snížení personálního stavu se pro období 2013-2016 fondu podařilo udržet podporu překladů z nizozemštiny i do nizozemštiny v původní výši.

Internetové odkazy:
nizozemské literární časopisy
autoři a tituly doporučovaní Nizozemským a Vlámským literárním fondem (bližší informace v angličtině): jaro 2012, podzim 2011
literatura pro děti a mládež
klasická díla (překladatelské náklady hradí příslušný fond v plné výši): poválečná, předválečná
klasická díla nizozemské literatury pro děti a mládež (překladatelské náklady hradí NLF v plné výši): 1. část, 2. část

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2272x

Inzerce
Inzerce
Inzerce