Feministky jsou „jenom“ ženy
Curtis, Scarlett: Feministky nenosí růžovou a jiné lži

Feministky jsou „jenom“ ženy

Feministky nejsou jednolitá masa, ale individuality. Svůj feminismus prožívá každá jinak, a každá o něm jinak píše. Ovšem tento sborník na roztříštěnosti příspěvků řady hereček a aktivistek jako celek spíše ztrácí. Fungovat bude spíše uvnitř uskupení Girl Up, která za sborníkem stojí.

„Jsem feministka.“ Také máte problém vyslovit tuto jednoduchou větu nahlas? Na devadesát devět procent po tomto výroku následuje salva otázek. A vy si buď nejste jista, co to označení vlastně konkrétně znamená, nebo na otázky i přes haldy přečtených knih takhle z patra nedokážete sofistikovaně odpovědět. Navíc nosíte růžovou a připadáte si tak v daném kontextu jako zločinec. Odmytizovat feminismus tím, že z jednolité masy feministek vytvoří individuality, se snaží sborník textů Feministky nenosí růžovou a jiné lži.

Sestavila ho novinářka a aktivistka Scarlett Curtisová, jejíž texty patří v knize k nejzdařilejším (zejména ten Jak hbitě reagovat na všetečné otázky), zčásti proto, že má zkušenosti s psaním, na rozdíl od většiny přispěvatelek, a zčásti proto, že ví, co má říct. Nikde není konkrétně vysvětleno, jak texty vznikly, pravděpodobně Curtisová oslovila řadu žen, ať napíšou, co pro ně osobně znamená feminismus, že mohou nadávat, hloubat, vyprávět své každodenní zkušenosti nebo přiblížit svůj aktivismus. Texty pak rozdělila podle jejich převládajícího tónu do kapitol kopírujících pět fází přístupu k feminismu – osvícení, hněv, radost, akci a vzdělávání.

Kniha se po přečtení předmluvy jeví jako reklamní materiál a náborová kampaň organizace Girl Up (která nemá v České republice zastoupení). Ta aktivním studujícím dívkám z více než stovky zemí světa poskytuje základnu pro boj za genderovou rovnost a prostor pro vyprávění osobních příběhů. Mladí lidé ze základních, středních, ale i vysokých škol tvoří i ideální cílovou skupinu knihy a podle konceptu organizace je publikace také vytvořena. „Tahle knížka je plná pocitů měnících se v myšlenky, které se dál proměňují v činy,“ shrnuje Curtisová v úvodu.

Autorkami jsou ženy z angloamerického prostředí, zejména herečky. Ta nejznámější jména přitom byla vyčerpána v poutáku na zadní obálce knihy: singl lady Emma Watsonová, která představuje projekt čtenářské knihovny Our Shared Shelf, pirátka Keira Knightleyová a Helen Fieldingová, autorka Deníku Bridget Jonesové. Za Českou republiku je kniha doplněna příspěvkem knižní influencerky Lucie Zelinkové.

Některé příspěvky se nesou v obecnější rovině, zajímavější jsou ty, které zachycují konkrétnější zkušenost, přičemž vyhledávat je, se zdá někdy jako hledat jehly v kupce sena – ale jsou tam! V textech autorky ohledávají ženství a problémy, ale i krásy, které se k němu váží či by se mohly vázat. V obecnější rovině se ženy-autorky potýkají se sexismem, nerovným přístupem k ženám v ordinacích i v ČR reflektovaným problémem nedostatku hygienických pomůcek u dívek v souvislosti se zameškáním školní docházky. Dále zpracovávají zkušenosti spjaté s  etnicitou či sexuální orientací: prožitek s ženskou obřízkou, fyzickým přerodem muže v ženu, důraz společnosti kladený na „správné“ oblečení u muslimek, jež převáží to, co daná aktivistka říká, nebo umlčení černých leseb v stand-upu. Ohledávání toho, co definuje ženství, nastoluje žena narozená bez dělohy. Konkrétně u hereček se pak objevuje i univerzálnější problematika hraní s hendikepem nebo zneužití nahých fotek z filmů.

Tematicky i formálně různorodé texty zastřešuje důraz na ženskou sounáležitost a odsouzení ženské rivality. Včleněna je i poetická část od básnířek. To, na co se v knize sází, je osobitost a autenticita, ne literární a informační kvalita textů. Lehce se pak stane, že mnohé texty nijak nerezonují: po přečtení ve vás nic moc nezůstane, pro motivační apel většinou stačí, když si přečtete graficky zvýrazněný citát. Ani formální ozvláštnění textu není plusem, působí naopak účelově. Výjimkou nejsou ani chyby, což je problém českého vydání.

Růžová obálka knihy je vyvedená v odstínu Baker-Miller růžové, která podle výzkumů snižuje verbální a fyzickou agresivitu. Poselství je jasné, editorka sborníku Scarlett Curtisová vidí paralelu s cílem feministického hnutí odstranit projevy nepřátelství v podobě sexismu a agrese vůči každému člověku. Ale ani ona přes mantinely, které nastavila a do kterých se texty snažila včlenit, nezachrání roztříštěnost knihy a rozpačitost nad jejím celkovým vyzněním – docela zdařilému poutáku na uskupení Girl Up a na komunitu vzniknuvší kolem něj.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Scarlett Curtisová (ed.): Feministky nenosí růžovou a jiné lži. Přel. Nika Exnerová, CooBoo, Praha, 2019, 336 s.

Zařazení článku:

sociologie

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

50%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse