Všehochuť knih i pocitů

Všehochuť knih i pocitů

Uprostřed změti knih, hraček a domácích potřeb jsem si uvědomila, že smysl literárních recenzí a našeho časopisu není jen v tom psát o knižních novinkách, ale možná spíše v tom, že dáváme starým titulům druhou šanci.

Hledání kvalitního titulu v prodejně levných knih, má-li být úspěšné, musí provázet dílem náhoda, dílem trpělivost. Procházela jsem okolo barevných stohů různých praktických příruček, mně neznámých detektivek, paperbacků českých klasiků, umělohmotných hraček, stolních her s potiskem animovaných hrdinů, směsice domácích potřeb a papírenského zboží. Člověku chvíli trvá, než se v tom bizarním mumraji vyzná, a už jsem to chtěla vzdát. Pak jsem ale narazila na knihu, o které jsme kdysi psali na iLiteratuře. Pošetilá družička od nizozemské autorky Idy Simonsové stála neodolatelných 59 Kč.

Družička nebyla sama, o kousek dál, často až v druhých řadách, byly ukryté další skvosty, které recenzenti našeho literárního časopisu za posledních pár let hodnotili hodně vysoko. Z mně blízké skandinávské společnosti tam vyhlíží své čtenáře dánská povídkářka Helle Helle, norská průkopnice feminismu Bjørg Viková, švédská spisovatelka a novinářka Karolina Ramqvistová, historickými romány proslulý Steve Sem-Sandberg a mnozí další, nejen severští autoři.

Dobrý pocit z levného literárního úlovku kazila představa překladatelů a redaktorů, kteří měsíce pomáhali na svět zajímavým knihám, a ty tu teď leží na outletovém pultu mezi kartičkami spidermana a dětským náramky za cenu jedné kávy (espressa, možná cappuccina, rozhodně už ne latte).

Tuto glosu vyvolal zvláštní pocit z toho, jak různé věci se mohou ocitnout vedle sebe na jednom místě a jak málo o nich vypovídá cena, za kterou se prodávají. Každá z nich má dle známého lidového pořekadla svého kupce, ale čekání na něj je někdy dlouhé. I v tomto pro literaturu ne úplně důstojném prostředí jsem ale nakonec měla radost. Že archiv našeho internetového časopisu, který už dvacet let budujeme a ve kterém jsem si v mobilu našla pět let starou recenzi Idy Simonsové, pomůže možná Helle Helle a Bjørg Vikové najít svého čtenáře. Já jsem si i díky němu odnesla Pošetilou družičku. Pán za mnou měl v košíku konev na zalévání.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Jana Hejná,

Překladatelé a redaktoři jsou určitě vesměs rádi, že se zajímavé knihy dostanou ke čtenářům, ať už jakoukoliv cestou, i když srdce knihomola při pohledu na kulturu prodeje bezpochyby zapláče. Jen je škoda, že to může zabránit vydání dalších knih daného autora, protože nakladatelé obvykle podobné sklony k liternímu altruismu z logických důvodů příliš nesdílejí...

Jaromír,

Buďme rádi za tyto cirkusácké shopy, protože v kulturnější u zemích, kde takový bizár nepěstují, nebo mají rovnou státem regulované ceny knih, neprodané přebytky -- skvost neskvost -- po několika měsících nemilosrdně končí ve stoupě.