Göteborg, Sámové a zrada nejlepší kamarádky
Augustova cena 2020

Göteborg, Sámové a zrada nejlepší kamarádky

Do nominací na nejvýznamnější švédskou literární cenu se letos ve všech kategoriích probojovaly tituly s ekologickou tematikou, avšak ocenění se nakonec nedočkal ani jeden z nich. Vítězný titul beletristické kategorie pak názvem „Sebrané spisy“ nejspíš zmate nejednoho čtenáře.

Vyhlášení Augustovy ceny, hlavního švédského domácího literárního ocenění, oproti minulým letům proběhlo ve výrazně komornějším provedení. Diváci je mohli sledovat pouze on-line, nicméně navzdory současné situaci se neslo ve značně uvolněném a pozitivním duchu, moderátorky z dobré nálady nevyvedly ani potíže s otevřením láhve sektu, jímž na závěr připily na úspěch oceněných – bohužel českému čtenáři zatím neznámých – autorů.

V nejsledovanější kategorii beletrie u poroty zabodovala debutující autorka Lydia Sandgren (*1987) románem Samlade verk (Sebrané spisy), pojednávajícím o spisovateli Martinovi, jeho zmizelé ženě Cecilii a jejich společném příteli, umělci Gustavovi. Román, odehrávající se v nejrůznějších prostředích druhého největšího švédského města Göteborgu, od ilegálních klubů po univerzitní knihovnu, zaujal porotu mimořádně a ve zdůvodnění svého výběru neváhala užít formulaci, že kniha je „vyznáním lásky k literatuře“. Za zmínku stojí, že autorka, povoláním psycholožka, pracovala na své prvotině celých jedenáct let. Mezi dalšími nominovanými nalezneme Klase Östergrena (*1955), od roku 2014 člena Švédské akademie, který se do užšího výběru dostal románem Renegater (Odpadlíci), završujícím čtyřicet let vznikající volnou trilogii o současné švédské společnosti. „S vypravěčským nadšením a řemeslnou zručností“ vytvořil Östergren dle poroty „zhuštěný časový dokument v muzikální próze (…) čtenářskou slavnost, jaké není rovno.“ Do užšího výběru se dostala i Annika Norlin (*1977), novinářka a žena mnoha uměleckých profesí – zpěvačka, textařka, spisovatelka. V povídkové knize Jag ser allt du gör (Vidím všechno, co děláš) sleduje se zvláštním a místy až černým humorem jednu punkovou kapelu na turné po Evropě. Černý humor porota ocenila i u Stefana Lindberga (*1971) a jeho románu Splendor, v němž je hlavní hrdina konfrontován s bývalým členem jisté sekty, který zřejmě ví o jeho minulosti více, než je zdrávo. Ekologické tematiky se dotkl Thomas Tidholm (*1943) ve sbírce básnických esejí Jordlöparens bok (Střevlíkova kniha) s podtitulem O přírodě, umění a lidech. Do minulosti zamířila poslední z nominovaných autorek Carola Hansson (*1942) románem Minnestrådar (Paměťová vlákna), který sleduje příběh tří židovských mladíků, dorazivších v létě 1939 z Německa do Švédska a snažících se přispět ke vzniku a vzestupu samostatného židovského státu, o němž zatím mohou jen snít.

V kategorii literatury faktu zvítězila novinářka Elin Anna Labba (*1980) s knihou Herrarna satte oss hit (Pánové nás usadili sem), pojednávající o násilném přesídlování sámského obyvatelstva v severním Švédsku. I v této kategorii nalezneme knihu s ekologickou tematikou, konkrétně titul Livets tunna väggar (Tenké stěny života) Niny Burton (*1946), která s „grácií a elegancí“ dokázala zachytit procesy, jimiž příroda postupně přebírá vládu nad chátrající chatou její babičky. Hned tři nominované knihy nějakým způsobem souvisejí s tematikou uprchlíků. Kristoffer Leandoer (*1962) se ve své sbírce esejů Längta hem, längta bort (Toužit po domově, toužit po úniku) zamýšlí nad tím, jak se motiv útěku před válkou, režimem nebo i sebou samým projevil v dílech známých spisovatelů. Arash Sanari (*1981) líčí snahu vlastní rodiny integrovat se do švédské společnosti v knize s výmluvným názvem Sverigevänner. Historien om hur pappa och jag försökte bli svenskast på Tjörn (Přátelé Švédska. Jak jsme s tátou zkoušeli být nejšvédštější na Tjörnu); příklad, kdy se integrace naopak nezdařila a poblíž Göteborgu se postupně vytvořila paralelní společnost s vlastními zákony a jejich vymahači, analyzuje Johanna Bäckström Lerneby (*1976) v práci Familjen (Rodina). Šestici nominovaných uzavírá Jan Malmborg (*1957) s knihou o švédském písničkáři Ollem Adolphsonovi, činném především v 60. letech, s názvem Trubbel (Trable, název odkazuje na Adolphsonovu nejznámější píseň).

V kategorii knih pro děti a mládež si cenu odnesly Kristina Sigunsdotter (*1981) a Ester Eriksson (*1987) za Humlan Hanssons hemligheter (Tajnosti Humly Hanssonové), pojednávající o zradě nejlepší kamarádky a ztrátě ideálů ve složitém období dospívání. Stojí za zmínku, že i mezi nominovanými v této kategorii nalezneme knihu s ekologickou tematikou, a to Mitt bottenliv (Můj život na dně) od Lindy Bondestam (*1977). Jejím hlavním hrdinou je dosti neobvyklý tvor, totiž axolotl, který nedokáže pochopit, kde se v moři bere tak neuvěřitelné množství odpadků.

Malého Augusta, tedy cenu pro autory ve věku 16–20 let, letos získala Nanna Mikkelsen za dystopický text Offret (Oběť), v němž skupina noviců v klášteře přemítá, proč se blíží konec světa a co by mohli udělat, aby ho odvrátili.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse