Slavnostní ceremoniál předávání nejvýznamnější švédské literární ceny Augustpriset těžko mohl nereagovat na aktuální dění. Téma uprchlické krize a vyostřujících se konfliktů ve společnosti se objevovalo nejen v krátkých proslovech řečníků; i oceněné knihy patří k těm, které v současné debatě mají co říct.

Cenu za nejlepší beletristickou knihu minulého roku získal spisovatel a dramatik Jonas Hassen Khemiri (1978) za román Allt jag inte minns (Všechno, co si nepamatuju). Rozhodnutí poroty nebylo nijak překvapivé: uznávaný spisovatel měl velké šance cenu získat už v roce 2006 a dlouhodobě patří k nejsledovanějším švédským autorům s nezaměnitelným hlasem. Khemiri je díky švédsko-tuniskému původu osobností, která může uspokojit poptávku čtenářů po autentických výpovědích lidí s přistěhovaleckými kořeny; tématu identity přistěhovalců a jejich potomků i souvisejících sociálních otázek se také ve svých knihách věnuje už počínaje debutem Ett öga rött (Jedno oko červené). Že se ovšem nejedná o manifesty či teze, ale o literaturu v nejlepším slova smyslu, o tom si můžete více přečíst v recenzi na oceněnou knihu.

Khemiri se ve finále Augustovy ceny utkal například s i u nás známým spisovatelem Johnem Ajvidem Lindqvistem, který byl nominován za román s autobiografickými prvky a hororovým námětem Rörelsen. Den andra platsen (Pohyb. To druhé místo). Mezi kandidáty byla také Masja (Máša) Caroly Hansson, románový portrét dcery Lva Nikolajeviče Tolstého, nebo Mary Arise Fioretose, román z prostředí krvavě potlačeného studentského povstání v Řecku roku 1973. Povídkovou tvorbu zastupovala v nejužším výběru kniha Bli som folk (Začít být jako lidi) spisovatelky Stiny Snoor, která ve svých příbězích z perspektivy dítěte neotřele zachycuje prostředí severního kraje Västerbottenu a originálně při tom pracuje se svérázným místním dialektem.

Cenu za nejlepší knihu literatury faktu získala publicistka Karin Bojs za titul s názvem Min europeiska familj. De senaste 54 000 åren (Moje evropská rodina. Posledních 54 000 let). V ní se s využitím nejnovějších vědeckých poznatků vydává po stopách své vlastní DNA a vypráví příběh evropského kontinentu z hlediska přesunů a mísení národů.

Cenu za knihu pro děti a mládež si už podruhé odnesla spisovatelka Jessica Schiefauer. Její kniha När hundarna kommer (Když přicházejí psi) vypráví o pozadí vraždy mladého chlapce, o tom, jak snadno se člověk může kvůli pocitu sounáležitosti dopustit jinak zcela nepředstavitelných činů.

Oficiální stránky Augustovy ceny