Ondřej Kavalír

Každá doba má své kulturní hrdiny, kteří o dané epoše a jejích hodnotách vypovídají výmluvněji než cokoliv jiného. Počátek 21. století zaznamenal pozoruhodný nástup hrdiny nového typu – vedle tradičních herců, zpěváků a sportovců jím je kuchař-celebrita.

V každé době vznikne literární dílo, jehož ambicí je zachytit tuto epochu jako celek – s jejími vlastními otázkami, nadějemi, obavami, konflikty – a pokud možno ji zasadit do široké perspektivy dějin člověka, někdy i stvoření jako celku.

Jako každý dobrý román nabízí Klid čtení v několika významových rovinách, které obstojí samy o sobě, ale teprve všechny společně rezonují v celku obsáhlé literární výpovědi. První a nejzjevnější způsob četby je psychologický. Nabízí nám příběh vztahu mezi matkou a synem, založeném na manipulaci, pocitu viny, ponižování a závislosti.

Mohutný epický rozměr Laskavých bohyní, který byl tak charakteristický pro klasické realisty 19. století, nemá dnes v Evropě prakticky obdoby. Mimo klasické realisty navazuje Jonathan Littell také na tradici pikareskního románu s jeho bludným, neklidným hrdinou, putujícím groteskním světem. Dr. Aue svůj příběh začne psát z důvodů jakéhosi nutkání, snad pod vlivem oněch laskavých bohyní, kterými jsou – ironicky – míněny usmířené Erínye, bohyně msty za mrtvé.