AS

Alena Scheinostová

Nejmenovaná dědina kdesi na Vysočině žije stejně jako mnoho malých obcí každoročními hody, milostnými pletkami a sousedskou nevraživostí. Petra Dvořáková zaplnila tento svět dokonale odpozorovanými typy, které působí ještě šťavnatěji díky použitému nářečí. A naštěstí se jí přitom podařilo vyhnout se klišé venkovských řachand.

Na sklonku loňského roku vydala Triáda prozaický výbor z díla nestora romské literární tvorby u nás Andreje Gini (nar. 1936). Titul nazvaný Paťiv. Ještě víme, co je úcta se tak po dlouhých dvaadvaceti letech stal druhou knižní edicí tohoto výjimečného autora (po svazku Bijav / Svatba z roku 1991).

Otázky po kvalitě romského psaní, po hranicích jeho literárnosti a samotném smyslu menšinové tvorby zaznívají téměř nad každou novou romskou publikací a obvykle nepřinášejí uspokojivé odpovědi: dílem proto, že jde o otázky náročné a s nejednoznačnými řešeními, dílem pro pohodlnost či nedostatečnou erudici tazatelů, autorku tohoto textu nevyjímaje.

Novelou Ireny Eliášové Listopad, jež byla pokřtěna v rámci letošního festivalu romské kultury Khamoro, o sobě opět dalo více vědět internetové nakladatelství KHER. Od loňského dubna na jeho webu dostávají prostor romští autoři. Šéfredaktora Lukáše Houdka jsme se zeptali, jak online nakladatelství ovlivnilo romskou literární scénu a jaké vyhlídky má na další rozvoj.

K dvacetiletí novodobého samostatného českého státu přichází publicista Aleš Palán s caesarovsky nazvaným svazkem, prezentovaným jako příspěvek k reflexi sdílené historie a varování dnešní generaci. Oním zlomovým momentem, společným traumatem, o jehož detailní nasvícení autor usiluje a jež prostřednictvím dobových novinových výpisků sleduje až k jeho kořenům, je konflikt mezi českou a slovenskou stranou.

„Psát literaturu“ tradiční romské kultuře samozřejmě neodpovídá, tak jako to neodpovídá žádné jiné orální tradici. Tato nová romská kultura se rodí, řečeno s Arnoštem Gellnerem, z pouhé vzpomínky na tu dřívější. Přesto je folklorní tradice pro romskou literaturu „vzpomínkou“ rozhodující.

Rokycanská prozaička Ilona Ferková (nar. 1956) patří k nejdéle a nejcílevědoměji publikujícím romským autorům; průřez její tvorbou přináší též prestižní antologie romské tvorby v ČR Čalo voďi / Sytá duše. Vychodila pouze základní školu, má však pověst vynikající, charizmatické vypravěčky.

V průběhu dvacátého století se situace romských komunit na území někdejšího Československa několikrát zásadně proměnila. Perzekuce a vyvražďování během druhé světové války znamenaly ve svých důsledcích výrazné narušení dosavadního tradičního způsobu života, který byl dále rozkládán zejména asimilačními zásahy komunistického režimu, mj. organizovaným přesidlováním venkovských Romů ze Slovenska do českých měst.

Po delší publikační odmlce přichází se svou druhou básnickou sbírkou spisovatel, novinář a aktivista Jan Horváth. Autor známý již ze sborníku Kale ruži z roku 1990 tak navazuje na knihu Tumenge / Vám vydanou v Brně roku 1999 a dává příležitost pozorovat, kudy se jeho poezie ubírá dál.

Vzhledný a pečlivě vypravený sborník Původ poezie, uspořádaný Sylvou Fischerovou a Jiřím Starým, je výstupem přednáškového cyklu ÚČL AV, Ústavu řeckých a latinských studií a Ústavu filozofie a religionistiky FF UK o inspiračních zdrojích básnictví napříč věky i kulturami. Nad společným tématem se setkávají badatelé zvláště mladší generace a podávají zacílené vhledy do vybraných okruhů.