„... směs sklíčenosti, obav a také fascinace.“ Okolnosti a důsledky pražských návštěv Hugo von Hofmannsthala
Kokešová, Helena: Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století

„... směs sklíčenosti, obav a také fascinace.“ Okolnosti a důsledky pražských návštěv Hugo von Hofmannsthala

Hofmannsthalův zájem o Čechy stoupal společně s tím, jak se vzájemný vztah mezi oběma stranami vyhrocoval.

Hofmannsthalův zájem o  Čechy stoupal společně s  tím, jak se vzájemný vztah mezi oběma stranami vyhrocoval. Brzy po začátku války udělal v  tomto směru několik hořkých zkušeností. V  časopise Insel-Almanach auf das Jahr 1915 byla otištěna protislovanská báseň Arno Holze, svědčící o přehlížení etnických specifik monarchie ze strany německé říše. Na základě energického Hofmannsthalova protestu byla báseň z druhého vydání odstraněna.

Od roku 1915 věnoval Hofmannsthal Čechám několik úvah, jež lze v širším slova smyslu označit za úvahy státněteoretického rázu. V  článku Wir Österreicher und Deutschland (My Rakušané a Německo, leden 1915) se pokusil objasnit vztah Němců k Rakušanům a dotkl se v této souvislosti též významu Čechů v  Rakousku a  pro Rakousko, aniž přitom zamlčoval stávající vnitropolitické konflikty. Interpretuje je jako důsledek historických poměrů v  obou zemích: „Smělost a  nebezpečnost germánského osidlování tradičně slovanského území: to je naše politická přítomnost.“ Díky kontaktům s  Kvapilem se pro něj stal zřejmějším význam určitých historických událostí pro Čechy. A  rozhodně se nechystal tyto nové poznatky v  zájmu harmonizace zamlčovat, naopak je jasně pojmenoval: „Husitská válečná pochodeň a to, jak povstala z české krve a české půdy, představuje zkušenost českého lidu, která je dnes jeho cítění stejně blízká, ba bližší [...] než napoleonské války.“ Nakonec přisoudil Čechům v Rakousku závažnou roli, a pokud jde o německý a slovanský národní charakter, konstatuje, že oba národy oplývají „nesmírným množstvím mladistvých a  svěžích rysů“. Němci v  Rakousku se podle něj vyznačují „smělostí a  dobyvačností“, zatímco slovanskému elementu je vlastní především funkce prostředníka. Rakousko pak je „oproti Východu a Jihu zemí dávající, vůči Západu a Severu je charakterizuje schopnost přijímat“. Tím se Hofmannsthal přiblížil Bahrově představě o  Češích jako dynamickém národu, dychtícím po vzdělání, plnícím prostřednickou a  syntetizující roli. Pluralita jakožto konstitutivní prvek, vymezující se zároveň vůči německé říši, je rovněž tématem článku Österreich im Spiegel seiner Dichtung (Rakousko v zrcadle svého básnictví, 1916), ve kterém se píše, že Rakousko zahrnuje „nejen německé Rakousko, ale minimálně pevné jádro dědičných zemí včetně Čech.“

Celý text ukázky v pdf

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Helena Kokešová (ed.): Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století. Politicians, artists and scientists in public space at the turn of the 20th century. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, 2015, 225 s.

Zařazení článku:

kultura

Jazyk:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse