Him not?
Hůlová, Petra: Him not?

Him not?

Porotci Magnesie Litery si letos neřekli „půjdeme s trendem“, prostě s ním šli. Nejde o kritiku poroty, ale o odraz ducha doby. Ten se na své mentální intervence do nějaké poroty jednoduše neptá. Přeje ženám, nemá rád establishment a hlavně: je.

Absence Jáchyma Topola byl šok. Ale na Magnesii Literu v kategorii próza nebyl nominován ani Václav Kahuda s pozoruhodným románem Bytost, vedle Petra Hrušky nejrespektovanější český básník Petr Borkovec za ceněné Lido di Dante či autor nejrecenzovanější loňské prózy s provokativním románem Za Alpami David Zábranský. Nepřekvapí, že nebyli nominováni všichni, ale že nebyl vybrán ani jeden z nich, to už ano.

Opomenutí autoři jsou navíc v průměru o deset a více let starší než nominované autorky Lucie Faulerová, Anna Bolavá, Ivana Myšková a Petra Soukupová. Generační výměna se tak překrývá s genderovou. O čem to svědčí?

Masivní feminizace jakéhokoli oboru bývá ne vždy, ale často zprávou o tom, že si tam nevyděláte. Pokud se vaší dvousetstránkové prózy prodá 10 000 výtisků, což je obvyklý český strop kvalitní literatury, a z nakladatelství máte průměrných cca třináct procent z prodeje, dostanete za své dílo honorář 400 000 korun. Pokud budete vydávat jeden román ročně a bude to bestseller, je to fajn, ale tak rychle a zároveň komerčně úspěšně se dobře psát nedá. Takže aťsi máte svou fotografii, medailonek a ukázku z díla v učebnicích pro základní nebo střední školy, jste na tom finančně dost bídně.

Duch doby ale své tažení nevede jen proti establishmentu a za věci žen, ale také proti zavedeným veřejným autoritám a obvyklým pořádkům. Dochází k fragmentarizaci, emancipaci a privatizaci veřejného prostoru v jeho nejrůznějších podobách. Místo káravého kavárenského prstu se ptejme proč. V rámci literárního provozu to totiž dává celkem smysl a někteří autoři už s tím v souladu s duchem doby začali. Jiní o tom vážně uvažují: vydávat si své knihy sami. Už se nejedná jen o stigmatizující krok těch, kdo nakladatele nemohou najít a do knihkupectví vypouštějí knihy, co by neprošly redakčním sítem, ale o ty, kteří problém najít nakladatele nemají, ale nejsou spokojeni s podmínkami. Kořen problému přitom není v nakladatelstvích, ale v knižní distribuci, která si spolu s knihkupci z prodeje ukrajuje více než 50 % z tržeb. Jenže nakladatelé, než by šli do střetu s distribučními firmami, jdou cestou menšího odporu a drží pod krkem své autory. Argument, že je to tak i v zahraničí, je nezajímavý. Znamená jen to, že i tam je to špatně. Z devadesátkového „dohánění Západu“ za každou cenu je duch této doby ostatně už taky dávno venku.

Zní to troufale, zoufale a naivně? Nejsou tu snad jiné zdroje podpory literatury? Jistě. Ale zatímco duch doby prosákl porotou Litery, do podpory tvorby neprokapal. Přímá podpora autorů se v Čechách odbývá především formou placených tvůrčích stipendijních pobytů v nejrůznějších destinacích. Místo slova „diskriminace“ raději řekněme, že je to „nedomyšlené“. Autorka s mateřskými povinnostmi si totiž s tvůrčím pobytem kdekoli může… víte co. Nejde o spiknutí, ale o dinosauří ocas minulé doby, který díky tomu, jak křiklavě je v rozporu s duchem té dnešní, ukazuje, co všechno se změnilo a co se ještě změní.

Časem se to přenastaví ještě výrazněji. Literatura autorek se stane většinovým pozadím tvorby autorů, o nichž se začne psát se zvláštní pozorností, kterou si zasluhuje jakožto „literatura psaná muži“. S ohledy na její specificky maskulinní charakter, díky kterému bude schopna do literatury vnášet neotřelá témata, nevšední osobitou vnímavost a nové perspektivy a být tak oním pověstným kořením, bez kterého by ani ten sebezajímavější literární provoz neměl ten správný říz.

Sloupek

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie česká

Jazyk:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse

Jorgen,

To je pravda! Texty Davida Zábranského a také Karla Rady jsou mnohem silnější než kniha Jáchyma Topola.

Karel Rada,

Že tam není nejslabší Jáchymova kniha, to není žádný neštěstí, ale že tam není ani Kahuda, ani Zábranský, to mě překvapilo... i když, přiznejme si, Petro, Magnesia Litera nikdy nebyla žádnou známkou kvality (stejně jako Český lev ve filmu)... snad s výjimkou dvou knih Martina Ryšavýho, který fakt obě stojí za to...

Marie ,

No, aspoň že mezi básníky je všechno v pořádku a jak má být! :D

Anonym,

část článku zajímavé téma, ale selfpublishing je na vzestupu globálně. Tedy v anglicky mluvících oblastech. Proč? stejné problémy jako popisuje autorka při aplikaci na lokální trh.

Anonym,

I would rather use "not him" instead..