Literární cena nazvaná Visegrad Eastern Partnership Literary Award se letos uděluje již počtvrté. Jedná se o literární projekt, který spojuje země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se zeměmi Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Gruzie, Ukrajina, Bělorusko). Zárodek tohoto konceptu vznikl podle slov zakladatele Ľubora Matejka (Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě) z úvah mj. nad tím, jak se do literatury promítají proměny a dějinné procesy postsovětského prostoru.

V komisi, která rozhoduje o udělení tohoto ocenění, jsou zastoupeni odborníci ze zemí Visegrádské čtyřky. Zástupci ze zemí Východního partnerství nominují své literární favority – autory, kteří vydali za poslední tři roky knihu v oblasti poezie, prózy či literatury faktu, jež měla mimořádný význam, ohlas a vliv. Cílem této literární ceny je zpřístupnit středoevropským čtenářům málo známé literatury zemí Východního partnerství a upozornit na tvůrčí osobnosti z těchto zemí. Součástí tohoto ocenění je také vydání vítězné knihy v jednom z jazyků států Visegrádské čtyřky.

První tři ročníky (2014, 2015, 2016) hostilo Slovensko. Ceny putovaly do Běloruska, Ázerbájdžánu a na Ukrajinu. Vítězové těchto ročníků byli Ihar Babkov (* 1964), Akram Ajlisli (* 1937), Sofija Andruchovyčová (* 1982). Ajlisliho Kamenné sny (Daş yuxular /Kамeнныe сны, 2012) vyšly v roce 2015 v českém překladu Alexandry Stelibské. Román Sofije Andruchovyčové Felix Austria (Фeлiкс Aвтстрiя, 2014) byl vydán o dva roky později v překladu Petra Kaliny. Kniha Ihara Babkova je dostupná ve slovenštině – Minútka. Tri príbehy (Хвілінка, 2013, slov. 2014, překlad Ivana Slivková a Ľubor Matejko).

V letošním roce, kdy se projekt po roční pauze přesunul do Prahy, komise vybírala ze čtrnácti nominovaných knih z pěti zemí (Arménie, Moldavsko, Gruzie, Bělorusko a Ukrajina). Zvítězil Vladimir Rafejenko (1969) s prózou Dlouhé časy (Дoлгoта днeй, 2017; ukrajinský překlad M. Kijanovské Дoвгi часи vyšel v témže roce). Jedná se o knihu zkušeného autora, který má za sebou více než dvacetiletou literární dráhu, dosud tvořil poezii i prózu v ruštině. V roce 2014 byl nucen opustit rodný Doněck a usadil se v Kyjevě. Dlouhé časy jsou, řečeno slovy samotného autora, terapeutická kniha, „pokus zpracovat válečné trauma“, jedná se ale současně o „mystérium zrození nové Ukrajiny“, kde „smrt je vnímána jako šance znovu se narodit“. V nakladatelství Větrné mlýny brzy vyjde toto pozoruhodné dílo v překladu Jekateriny Gazukiny a Terezy Chlaňové.