Ukrajina na Světě knihy
Ukrajina na Světě knihy

Ukrajina na Světě knihy

Od dětských knih přes tatarskou kuchyni po publicistiku: ukrajinská literatura se na Světě knihy 2022 představí pestrým programem.

Už 2. března představenstvo Svazu českých knihkupců a nakladatelů, pořadatele největšího českého knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha, ve své tiskové zprávě nejen odsoudilo hanebnou agresi Ruska vůči Ukrajině a deklarovalo přerušení spolupráce s oficiálními strukturami ruského státu, ale také nabídlo Ukrajině prostor pro prezentaci kultury zcela bezplatně. Ukrajinským institucím a jejich českým partnerům, kteří se podílejí na programové náplni festivalu, se povedlo – s přihlédnutím k válce, jíž momentálně země čelí – sestavit poměrně pestrý program. Válka však podmiňuje některé programové aspekty: mezi ukrajinskými hosty letos prakticky nenajdete muže. Pozvané autorky byly nicméně zvoleny tak, aby pokud možno reprezentovaly různé směry, žánry i různá literární a geografická prostředí. 

Na letošním programu se podílejí hned tři organizace z Ukrajiny: Ukrajinský knižní institut, Ukrajinský institut a mezinárodní festival Knižní arzenál v Kyjevě. I do konání jednoho z největších ukrajinských literárních festivalů se letos promítla válka a vynutila jeho putování po evropských exilech. Právě Knižní arzenál je zodpovědný za to, že ukrajinský program na Světě knihy začne s jednodenním předstihem: 8. 6. v DOXu bude od 19 hodin k vidění a slyšení hudebně-poetické pásmo s prvky performance s názvem Fokstroty – ukrajinské disko poezie. Organizátoři slibují představit texty modernistických a avantgardních básníků v aktuálním aranžmá. Vystoupí hudebník Jurij Huržy, v Německu žijící DJ původem z Charkova, a básnířka Ljubov Jakymčuk.

Druhá zmíněná, autorka z Luhanské oblasti, už přes osm let žijící v kyjevském exilu, vystoupí následující den i na samostatném autorském čtení, a sice na akci s názvem Zprávy ukrajinských múz (čtvrtek 9. 6. od 16 hodin v Hale B, v sekci Literatura jako hlas svobody). Přednese zde zejména texty ze sbírky Meruňky Donbasu, jejichž české překlady dosud vyšly v Psím víně, Tvaru a zazněly i v Českém rozhlase, ale představí také texty doposud nepublikované. O své tvorbě mladá básnířka z východu Ukrajiny říká, že v ní propůjčuje hlas těm, kdo nejsou slyšet: horníkům, dobývajícím uhlí ze země, dělníkům v továrnách na jeho zpracování, starým ženám, malým dětem, mrtvým a těm, kteří se nikdy nenarodili.

Další výraznou osobností je kyjevská spisovatelka Jevhenija Kononenko. Generačně patří k autorům, již se v literatuře etablovali na přelomu 80. a 90. let minulého století, je neúnavnou kronikářkou kyjevského každodenního života, především období rozpadu SSSR a prvních let ukrajinské nezávislosti. V Praze představí svůj román Katovo poslední přání, jenž vyšel před pár lety v překladu Jiřiny Dvořákové v nakladatelství Volvox Globator. (11. 6. od 13 hodin, Literatura jako hlas svobody, Hala B; od 14 hodin pak na ukrajinském stánku proběhne autogramiáda autorky).

Třetí ženský hlas současné ukrajinské literatury patří Kateryně Michalicyně – básnířce, autorce dětských knih, ilustrátorce a nakladatelské redaktorce reprezentující Lvov. V pátek 10. 6. představí v sekci Literatura jako hlas svobody knížku pro děti Kdo roste v lese, jejíž český překlad od Rity Kindlerové vydalo před dvěma lety nakladatelství Host. V sobotu před polednem se uskuteční debata, na níž Kateryna Michalicyna bude mluvit s další autorkou vydávající v Hostu – Olinou Stehlíkovou – a to o problematice psaní knih pro (vlastní) děti. Od 12 hodin budou pak obě spisovatelky rozdávat autogramy na stánku nakladatelství Host.

Další dětská autorka a ilustrátorka Olena Poťomkina pokřtí české vydání své knihy Jak na Bučisku o medvěda přišli (čtvrtek 9. 6., 13 hodin, Literatura jako hlas svobody).

Z ukrajinského programu stojí za zdůraznění akce s názvem Jak vaří Krymští Tataři, jež se uskuteční v sobotu, 11. 6., od 15 hodin v prostoru Literatura jako hlas svobody – Hala B za účasti Oleny Brajčenko a Alima Alijeva. Historička specializující se na antropologií jídla a krymskotatarský novinář a aktivista přiblíží prostřednictvím kulinářství nedávné pohnuté dějiny původních obyvatel Krymského poloostrova.

Zapadnout by neměly akce pořádané překladateli. Ve čtvrtek, 9. 6. ve 12 hodin představí překladatelka a někdejší ředitelka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková svůj překlad knihy Válka, která změnila Rondo (od Andrije Lesiva a Romany Romanyšyn), která se snaží citlivou formou zpřístupnit dětem válečnou realitu (Literatura jako hlas svobody). V neděli ve 14 hodin pak v Autorském sále uvede ukrajinská bohemistka a překladatelka Iryna Zabijaka svůj překlad klasiky české humoristické literatury – románu Saturnin od Zdeňka Jirotky.

Tím se ale program nevyčerpává. Těšit se můžete na kulatý stůl evropských knižních veletrhů, setkání s ukrajinskými nakladateli, oficiální otevření stánku za účasti ukrajinského velvyslance v ČR a českého ministra kultury, nebo třeba na diskuse, mimo jiné mezi českými a ukrajinskými novináři (Petra Procházková a Natalija Humeňuk) nebo zástupci obou národních PEN klubů. O Ukrajině na veletrhu promluví český rusista Tomáš Glanc i polský novinář Piotr Skwieciński. Pořadatelé připravili každodenní literární čtení ve dvou sekcích – pro děti i pro dospělé – kdy české překlady ukrajinských literárních děl budou číst osobnosti české literatury. Propůjčí tak hlas těm, kdo letos nemohli dorazit, protože pomáhají bránit svůj domov nebo řeší otázky spojené s holou existencí.

Aktualita

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse