Rapový román
Krejčík, Přemysl: Srab

Rapový román

Přemysl Krejčík se ve svém románu Srab opět vrací na českou rapovou scénu, tentokrát do provokativního horrorcore prostředí, plného alkoholu, drog a vyznavačů BDSM. Tematicky neobvyklá kniha představuje temný svět této specifické skupiny raperů.

Nový román Přemysla Krejčíka už svým názvem naznačuje, že bude vyprávět o stinných stránkách lidské osobnosti. Jmenuje se Srab a tematicky navozuje na autorovu prvotinu Malej NY, za kterou byl autor v roce 2019 nominován na Cenu Jiřího Ortena. Próza se opět odehrává v nevšedním prostředí české rapové scény. 

Hlavní hrdina Ripper, kterému všichni říkají Rip, není obyčejný zbabělec, jak naznačuje název, ale postava čelící frustraci, pro niž má celou škálu důvodů. Jeho titulní zbabělost spočívá v přehlížení a ustupování negativním jevům v prostředí hudební skupiny, ve které rapuje a skládá texty. Ripper ustupuje především nejzápornější postavě ze čtveřice hudebníků, svému bratranci a netalentovanému raperovi Mansonovi. Oba bratranci obdivují horrorcore, a zvolili si proto umělecká jména podle známých postav vrahů. Ripper je obdobou Jacka Rozparovače (Jack the Ripper) a druhý bratranec si nechává říkat podle známého vraha Charlese Mansona. Spolu s rapery Jidášem a Gramem si vytvořili životní prostředí plné alkoholu, drog a BDSM sexu, které protagonistu Rippera zavádí na scestí. Kromě hlavního hrdiny a trojice mladých hudebníků se v knize objeví ještě dvě důležité ženské postavy, Ripperovy partnerky Andrea a Petra. Zvláštní pozornost na sebe přitahuje další vedlejší postava, Gramova žena, která je o generaci starší a zabývá se ezoterikou.

V románu nevystupuje žádná kladná postava a hudebníci mluví jazykem plným vulgarit a cynismu. V tomto smyslu kniha upomíná na prózy Charlese Bukowského. Ujištění, že lidská přirozenost není zlá a že láska překoná vše, se čtenář nedočká. Autor vede skrze protagonistu se čtenářem poměrně dlouhý dialog; v některých pasážích přechází text nápaditě do krátkých řádků, což příjemně zrychluje děj a usnadňuje čtení. Prostřední část knihy není tolik nesena dějem, ale spíše zmíněnou originalitou jazyka. Vulgárnost mluvy protagonistů nemá zřejmě v současné české literatuře obdobu. Ripper ovšem není pouze insitní narušená postava, je překvapivě vysokoškolák, a raper Jidáš dokonce studuje práva, ale i oni jsou strženi do stínového světa, na odvrácenou stranu života, plnou chaosu a pokřivených lidských hodnot. Postavy raperů se plně ztotožnily se svými temnými rolemi a upadají do pózy typické pro násilnické party. Na koncertech stylově vystupují v rituálních maskách. Zakrývají svou totožnost a předstírají novou, zdánlivě vyšší identitu, ztrácejí svou individualitu a odpovědnost a tato ztráta pak vrcholí Ripperovým činem na konci knihy.

Přemysl Krejčík je nejen prozaik, ale také básník a literární historik a své zkušenosti využil ve velmi specifické knize, plné neobvyklých příběhů zvrácených hrdinů. V podobných románech většinou hrdina zjistí, že ho už stínový svět nenaplňuje, prodělá vývoj a katarzi, jako například v románu Mechanický pomeranč od Anthonyho Burgesse. Srab je v tomto směru jiný, příběh je nesen neotřesitelnou svébytností zla. Pracuje se zločinem bez obvyklého závěrečného očištění, bez obligátního beletristického vyústění, v tom a v děsivé reflexi stinných stránek lidské osobnosti však zároveň spočívá jeho originalita. Próza je líčí naturalisticky a postavy jsou v knize uzavřeny v nepropustném světě, ze kterého není úniku.

Román Srab stojí i padá s výrazným jazykem, který pravděpodobně není určen pro typického čtenáře středního proudu. Ten stojí před otázkou, jestli dovolí, aby se do jazyka propadl a nechal na sebe působit vulgární svět temného rapu, který Přemysl Krejčík podává syrově a bez románových hříček a osvědčených postupů, jaké bychom mohli nalézt třeba u zmíněného Burgesse a dalších. Zlo zůstává uprostřed negativních postav nepotrestáno, což nemusí být jednoduché přijmout, chce to nepředpojatou, netendenční a hlubší perspektivu četby a také schopnost rozeznat nadsázku. V tomto smyslu je kniha zacílená především na čtenáře, kteří buď horrorcore rap poslouchají, nebo mají alespoň základní znalost této scény, třeba tedy i na posluchače jedné z nejznámějších, rovněž maskovaných, postav českého rapu Martina Pohla alias Řezníka, který se pod jménem Butcher v románu rafinovaně objeví a hrdinům pomůže k úspěchu. 

Krejčíkova kniha je přinejmenším tematicky ojedinělá, překvapí ale i tím, že na konci knihy čeká na čtenáře bonus v podobě sbírky Ripperových hudebních textů (nelze v této souvislosti nevzpomenout na Borise Pasternaka, který román Doktor Živago rovněž uzavírá sbírkou básní hlavního hrdiny). V úplném závěru Sraba tak zaznívá jakýsi Ripperův labutí rap: „Naděje byla a už není naděje / myslíš, že vrátí se, na tebe usměje / nikdo to nepochopí, kdo si neprožije / horší než kulka v hlavě – psychická tyranie.“

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Host, Brno, 2022, 368 s.

Zařazení článku:

beletrie česká

Jazyk:

Hodnocení knihy:

80%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse