Jak vznikl vesmír a má nějaký střed? Co se s člověkem stane, když ho vcucne černá díra? Jaká je pravděpodobnost, že nás vyhubí asteroid nebo kometa? Existuje někde ve vesmíru identická kopie každého z nás? A opravdu by se dal Mars teraformovat tak snadno, jak naznačuje jedna oblíbená stolní hra? Otázek, jež mnohé z nás napadají při pohledu na hvězdnou oblohu nebo při louskání nejrůznějšího kosmologického čtiva, je nespočet, ale některé vyvstávají častěji než jiné. Na ty největší evergreeny vtipně, stručně a srozumitelně odpovídají komiksový ilustrátor Jorge Cham a profesor fyziky Daniel Whiteson, kteří vybrali to nejlepší ze svého podcastu Daniel and Jorge Explain the Universe a přetavili to do nápaditě nazvané knihy Často kladené otázky o vesmíru (Frequently Asked Questions about the Universe, 2021). Ta volně navazuje na jejich starší titul O čem víme prd. Průvodce neznámým vesmírem, nicméně tentokrát se už autoři nesoustřeďují na to, co všechno o vesmíru nevíme, a odpovědi na dvě desítky položených otázek hledají za pomoci poznatků, teorií, hypotéz i domněnek, které máme v současné době k dispozici.

Z Marsu do středu vesmíru

Krom jiného Cham s Whitesonem vysvětlí, proč se nemůžeme vrátit zpátky v čase (fyzika je v tomto bohužel neúprosná), proč nás nikdy navštívili mimozemšťani (nebo ano?) nebo proč se E = mc². Ačkoli tuhle rovnici zná v podstatě každý a leckteří patrně i vědí, co jednotlivé symboly znamenají, otázku „proč“ si v souvislosti s ní pokládáme málokdy. A odpověď rozhodně stojí za to a vypovídá něco pozoruhodného o veškeré hmotě, kterou kolem sebe vidíme. K velmi poutavým a vcelku i praktickým kapitolám patří například ta, která rozebírá, co všechno by obnášela přestavba Marsu na druhou Zemi (není toho málo, ale jde o řešitelný problém) a proč je rudá planeta pro teraformaci vhodnější než třeba rozpálená Venuše či plynné planety (u těch je to asi jasné).

Nutno ovšem přiznat, že větší část otázek už je praktická o poznání méně, což jim ale neubírá na zajímavosti (koneckonců autoři neřeší, co je proveditelné, nýbrž co je teoreticky možné). Vždyť, kdo by nechtěl vědět, jestli lze sestrojit warpový pohon (v dohledné budoucnosti rozhodně ne) nebo zda si dlouhé cestování na dovolenou konečně zkrátíme teleportací (i tady nadšení fandové sci-fi zapláčou). Stejně nejistou odpověď poskytnou autoři i na otázku, jestli se dá najít střed vesmíru (těžko, když ani nevíme, jaký má tvar, má-li nějaký), nebo odkud se vesmír vůbec vzal. A ještě musíme vzít úvahu, jestli nežijeme v počítačové simulaci! Nicméně pokud ano, stejně nemáme moc prostředků, jak to zjistit. Ale ne všechny odpovědi jsou takto mlhavé. Jistotu máme například v tom, že Slunce jednoho dne vyhoří a stane se z něj bílý trpaslík. (Leč pro budoucí obyvatele Země to asi není tak dobrá zpráva.)

Tentokrát bez koček

Už v předchozí knize autoři ukázali, že o nesmírně složitých tématech dokážou psát pozoruhodně vtipně, věcně a především srozumitelně, a stejnou schopnost spolehlivě prokázali i tentokrát. Ať už vysvětlují nemožnost teleportace nebo podstatu času, bude mít čtenář pocit, že je vše vlastně celkem jasné. V tom je však podobný typ popularizace trochu zrádný, neboť pro to, aby si zachoval srozumitelnost, je nucen značně zjednodušovat a opomíjet všechno, co by objasnění problému na obvykle deseti až patnácti stránkách příliš komplikovalo a rozostřovalo. Po zavření knihy tak člověk zjistí, že pro něj není snadné shrnout ústřední sdělení jednotlivých kapitol. To ale není zas takový problém a úlohou knih, jako jsou Často kladené otázky o vesmíru, není z čtenáře udělat fyzika, když to trochu přeženeme, ale spíše mu poskytnout nový pohled na život, svět a vesmír, odpoutat ho od každodenních starostí a inspirovat k pokládání nových otázek (ne nutně pouze o vesmíru, ale třeba i o smyslu svého bytí), což recenzovaná publikace splňuje dokonale.

Podobně jako v O čem víme prd je i druhá kniha Chama s Whitesonem prodchnutá humorem, tentokrát ale ne tím prdícím a není ho ani tolik, aby se v záplavě vtipů ztrácelo sdělení jednotlivých kapitol. Bohužel chybí i vtipy o kočkách (!), což jejich milovníky jistě nepotěší (!!), avšak na své si přijdou alespoň ctitelé banánů. Kniha prozrazuje, že nevznikala jako původní projekt, ale že jde o vybrané epizody zmíněného podcastu. Autoři se tak občas opakují a ne vždy využívají přirozené souvislosti mezi některými tématy. Naopak ocenit zaslouží výborný překlad Jiřího Petrů, který se vedle terminologických záludností skvěle vypořádal i s všelijakými narážkami, slovními hříčkami a neotřelým humorem autorů. 

Třebaže o tematicky podobné knihy není na trhu nouze a každý rok se objeví pár dalších, Často kladené otázky o vesmíru si díky své neotřelosti, srozumitelnosti, šíři záběru i Chamově výtečnému obrazovému doprovodu (komiksového kreslíře v sobě nezapře) čtenáře bezpochyby najdou a s trochou štěstí se stanou inspirací i pro hluboké kosmologické rozpravy v restauračních zařízeních. Třeba ani ta teleportace pak nebude nemožná.