Existuje nemálo knih, které se snaží vyrovnat se skutečností, že současní lidé mají z evolučního hlediska tělesné a mentální vybavení pravěkých lovců a sběračů, což úplně neodpovídá svodům ani výzvám současného světa. Jednu takovou, s chytlavým názvem Průvodce lovce-sběrače po 21. století: Evoluce a výzvy moderního života, nedávno vydal také Institut H21, který založil miliardář, filantrop, matematik a držitel anticeny Bludný balvan Karel Janeček.

Autory Průvodce lovce-sběrače jsou evoluční biologové Heather Heyingová a Bret Weinstein. Vysvětlují v ní, že lidé jsou úžasně flexibilní ve schopnosti využívat nově nalezené příležitosti a adaptovat se na stále nová, neznámá prostředí: „Lidskou nikou je střídání nik.“ Tato schopnost má ovšem své limity, rychlost změn je totiž v současnosti tak vysoká, že se naše těla, mozky i sociální systémy ocitají ve stavu desynchronizace. A to nás ohrožuje či přímo zabíjí.

Jezte, choďte a spěte

Autoři stručně vykládají, jak se utvářela těla našich předků, a vysvětlují, jak bychom s nimi měli zacházet, aby byla i v současném přetechnizovaném světě zdravá a funkční. V tomto ohledu vlastně nepřináší žádné překvapení. Jde o podobné rady, jež obsahují i starší publikace jako Příběh lidského těla. Evoluce, zdraví a nemoci nebo Tahle kniha vám možná zachrání život. Jak déle a lépe žít díky vědě: měli bychom chodit a pohybovat se v přírodě, kvalitně spát či omezit průmyslově zpracovaná jídla. Což většinou znamená návrat ke zvykům našich předků. I když totiž dnes například mnozí lidé sportují, jejich cvičební programy se příliš specializují; chůze nebo zahradničení zahrnují více tělesných aktivit najednou, aniž by bylo nutné je přesně plánovat nebo počítat. 

Vedle toho ale také varují před geneticky upravenými potravinami nebo fixováním zlomených končetin do sádry, protože se pak zlomenina hůře hojí. Dále se Heyingová a Weinstein pouštějí do obecnější analýzy současného světa a evolučních aspektů naší kultury: od kritiky školství (třídy jsou „sterilní místnosti“ odtržené od světa) až po polemiku s údajně nebezpečnou a nakažlivou „genderovou ideologií“ (místo ní prosazují „rovné ocenění našich odlišností“). A současně se zastávají například starých mytologických příběhů, k nimž se pojí konkrétní náboženské rituály nebo i zemědělská praxe. Tyto lidové teorie jsou sice většinou „doslovně nepravdivé“, ale „metaforicky pravdivé“. Například když lidé v určité oblasti s vírou v nadpřirozené síly či vliv Měsíce zasejí současně, škůdci pak nemůžou zlikvidovat úrodu všech, takže to je výhodné, i když z jiných důvodů, než vesničané tuší.

Zvažte psychedelika

V oblasti společenských návyků a životních stylů to vytváří pestrou kombinaci rad, z nichž některé jsou opět doporučovány takřka obecně: „Ctěte staré nebo vytvářejte nové společné rituály.“ Další jsou utopické a puritánské a málokdo by řekl, že pocházejí od evolučních biologů, protože spíše protiřečí tomu, co jejich obor o původu lidského chování říká: „Vyhýbejte se příležitostnému nebo placenému sexu.“ Jiné jsou naopak až překvapivě liberální a pro leckoho proto opačným způsobem kontroverzní: „Zvažte, zda vyzkoušet psychedelika, a to opatrně, pokud je uvnitř vás cosi, co byste chtěli prozkoumat. Zvažte jejich užívání jakožto mocných kognitivních nástrojů.“ Dodejme, že nejméně škodlivé jsou omamné látky právě tehdy, když je jejich užívání zakomponováno do nějakých společensky zakotvených rituálů.

Přijetí anglického originálu bylo nejednoznačné: údajně jej pochválil uznávaný vědec Robert Sapolsky, ale také konzervativní psycholog Jordan Peterson. Recenzent Guardianu naopak napsal, že autoři „opakují nepravdivé informace z jiných populárně vědeckých knih“. I samotní autoři mají kontroverzní pověst: Weinstein odešel (víceméně z politických důvodů) z univerzity Evergreen State College, připojila se k němu i jeho žena a později se nechvalně proslavili některými svými velmi neortodoxními názory během kovidové pandemie. Heyingová propagovala ivermektin jako lék proti covidu-19, jeho účinky ale žádná studie neprokázala. (I o covidu-19 v recenzované knize najdeme pár stránek a rozhodně to není nejpovedenější část.)

Ve své knize autoři na jedné straně nabádají, abychom byli opatrní při každé potenciální změně osvědčených postupů, na straně druhé je podle nich dobré být zdravě skeptický ke staré moudrosti. Hlavně je ale nutné být občas skeptický k jejich knize: tvoří ji totiž zvláštní a ne vždy konzistentní směs utopismu a konzervatismu, nápady ověřené i pochybné či ne zcela důvěryhodné. Miliardáři si můžou podporovat a číst, co chtějí, přesto ale musíme nesměle namítnout, že existují i fundovanější tituly.