Norská literární cena Brageprisen, pojmenovaná po Bragim, patronovi básníků a řečníků, se uděluje již od roku 1992. Ceny v jednotlivých kategoriích jsou předávány každoročně na konci listopadu a slouží tak nejen jako tipy na vánoční nadílku, ale také jako průvodce toho nejlepšího, co v Norsku za uplynulý rok vyšlo.

Čestné ocenění pro autora naslouchajícího lidem na okraji

Letošní čestné ocenění, které se uděluje osobě, jejíž autorská nebo překladatelská práce přispěla k porozumění, rozvoji nebo zvýšení kvality norské písemné kultury, získal spisovatel Ingvar Ambjørsen (nar. 1956). Dle slov poroty Ambjørsen čtenářům prostřednictvím své realistické prózy poskytl řadu fascinujících literárních portrétů lidí, kteří jen zřídkakdy dostanou příležitost promluvit.

Mezi takový typ hrdinů jistě patří i podivínský Elling, který po smrti matky nejprve žije v psychiatrické léčebně a posléze se učí hospodařit s podobně postiženým kamarádem v sociálním bytě v hlavním městě. Série knih o Ellingovi (Elling. Pokrevní bratři, č. 2006, a Elling. Výhled do ráje, č. 2017) se stala hitem nejen v Norsku. Dostala se i na plátna kin a divadelní prkna – v Čechách hru několik let úspěšně hrálo divadlo Kalich pod názvem Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství v hlavních rolích s bratry Vladimírem a Michalem Dlouhými. Ambjørsenovi přitom rozhodně nejde o povrchní utahování si z bláznů, ale o to ukázat svět očima lidí, kteří jsou jiní, což ovšem neznamená, že by byli horší.

Solidarita s lidmi na okraji, zranitelnost či osamělost je zase tématem románu Bílí negři (č. 2010) z prostředí narkomanů. Čeští čtenáři mají k dispozici i jeden autorův titul pro děti Samson a Roberto (č. 2015) o psovi a kocourovi, kteří zdědí strašidelný penzion.

Životní rekapitulace, umělá inteligence, etymologie slov a dospívání

Na rozdíl od prvně jmenovaného autora je letošní držitel ocenění v kategorii beletrie pro dospělé českému čtenáři víceméně neznámý, ačkoli patří k etablovaným tvůrcům již od osmdesátých let. Frode Grytten (nar. 1960) oslovil porotu románem Den dagen Nils Vik døde (Den, kdy Nils Vik zemřel, 2023), v němž zachycuje poslední den v životě lodního kapitána Nilse Vika. Grytten píše střízlivě a přitom poeticky o obyčejném člověku a jeho jednoduchém životě, konkrétní vzpomínky se prolínají s magickými prvky. Než se některý český nakladatel rozhodne Frodeho Gryttena vydat – a je trochu s podivem, že k tomu ještě nedošlo –, mohou čtenáři sáhnout alespoň po několika jeho povídkách ve výborech Krajina s pobřežím (2005) a Se světem nepohneš (2011).

Vítězkou ceny v kategorii literatury faktu se stala Inga Strümke (nar. 1989), působící na fakultě informačních technologií a elektrotechniky na univerzitě v Trondheimu. Ve své publikaci Maskiner som tenker: algoritmenes hemmeligheter og veien til kunstig intelligens (Stroje, které myslí: tajemství algoritmů a cesty k umělé inteligenci, 2023) s nadšením a humorem zprostředkovává čtenářům historii i současný stav vývoje umělé inteligence. Její kniha je dle poroty vhodná k zastrašení i navnadění; podle toho, zda se chceme umělou inteligencí nechat znepokojit, nebo se pro ni nadchnout. Autorka varuje před tím, abychom nebyli línými a naivními příjemci AI za účelem maximalizace zisku. Dostali jsme totiž do rukou nástroj, který nás může obohatit pouze za předpokladu, že si zachováme kritické myšlení.

Literatura faktu je již řadu let také důležitou součástí produkce dětské literatury. Ocenění v této oblasti si letos odnesly autorka Ragnhild Holmås (nar. 1988) a ilustrátorka Henriette T. Osnes (nar. 1990) za knihu Ordenes hårreisende hemmeligheter (Tajemství slov, ze kterých vám vstanou vlasy na hlavě, 2023). Informativní, svižný a vtipný vhled do původu a významu vybraných slov oslovil porotu jak tématem, tak originalitou zpracování. Slova v knize nejsou prezentována abecedně, ale naopak řazena do netradičně koncipovaných kapitol, v nichž má jejich historie podobu krátkých, vtipných i strašidelných příběhů. Nejde přitom jenom o nudná slova, ale i o názvy, dětem blízké, jako nachos nebo guacamole.

V kategorie dětské beletrie zvítězila kniha o odvěkém tématu – o nelehkém dospívání, během něhož musí každý z nás najít sám sebe, uvědomit si, kam patří, co umí nebo co se teprve potřebuje naučit. Kniha autorky Marie Parr (nar. 1981) a ilustrátorky Åshild Irgens (nar. 1976) Oskar og eg (Oskar a já, 2023) kombinuje silný příběh a bohaté ilustrace. Starší sestra Ida v ní vypráví o velkých i malých věcech z každodenního života, hlavní roli v jejích příhodách hraje divoký a svéhlavý mladší bráška Oskar. Porota ocenila způsob, jakým autorky zachytily kouzlo dětství, v němž je každý den něčím novým, i křehkost dospívání, během něhož něco ztrácíme a něco jiného získáváme. Z tvorby Marie Parr máme v češtině k dispozici příběh o přátelství s názvem Vaflové srdíčko (č. 2012).

Příroda, předměstí i složité rodinné vztahy

Řadu zajímavých knih nabízejí i nominovaní autoři a autorky. Lars Ramslie (nar. 1974) v románu Fjellet, geværet, vannet (Hora, zbraň, voda, 2023) vypráví o muži ztraceném ve své otcovské roli a jeho synovi, který se snaží zjistit, kým má být. Nový titul etablované tvůrkyně Vigdis Hjorth, jejímž celoživotním tématem jsou nefunkční rodinné vztahy, nese název Gjentakelsen (Opakování, 2023). Jak je u autorky zvykem, jde o syrový příběh dospělé ženy, která se ohlíží zpět na sebe jako šestnáctiletou dívku a zkoumá klíčovou, traumatickou událost svého dětství. Nejmladší z nominovaných autorů Oliver Lovrenski (nar. 2003) má norsko-chorvatské kořeny a v debutovém románu Da vi var ingre (Když jsme byli mladší, 2023) píše o generaci Z žijící ve východní, sociálně slabší části Osla.

Nominovaní autoři v kategorii literatury faktu přinášejí srozumitelně psané publikace o lesích, pokrývajících čtyřicet procent území Norska (Anne Sverdrup-Thygeson: Skogen: om trær, folk og 25 000 andre arter, Les: o stromech, lidech a 25 000 dalších druzích), o nemoci aids, jež proměnila medicínu, politiku i názory na sexualitu (Ketil Slagstad: Det ligger i blodet: epidemien som forandret Norge, Je to v krvi: epidemie, která změnila Norsko), či o rasovém myšlení, které ovlivnilo vědu i společnost v mnohem větší míře, než jsme si dosud uvědomovali (Jon Røyne Kyllingstad: Rase: en vitenskapshistorie, Rasa: dějiny vědy).

Přestože letošní ceny nepřinesly žádné větší překvapení, inspiraci k překladům nabízejí více než dost.