Stejně jako u nás a v jiných evropských zemích, tak i v Norsku stoupá v posledních letech zájem o literaturu faktu. Žánru dětské a dospělé non-fiction letos při udílení cen vévodilo téma mezinárodní politiky a spolu s ním zájem o osudy lidí, kteří se narodili v chudších a konfliktech zmítaných částech světa.

Cenu za literaturu faktu pro děti a mládež získala Kristina Quintano (nar. 1975) za knihu Flukt (Útěk) s podtitulem 11 ungdommers historier om reisen, frykten og håpet (11 příběhů mladých lidí o cestě, strachu a naději). Autorka, jež působí na norské literární scéně již řadu let jako redaktorka, novinářka i překladatelka, dokumentovala v průběhu několika let život mladých uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí. Porota ocenila, že publikace dává většinové společnosti mladých čtenářů a čtenářek nahlédnout do myšlenek a pocitů jejich vrstevníků pocházejících ze zcela jiného prostředí. Kristina Quintano se uprchlickou problematikou zabývá dlouhodobě, provozuje dokonce i hojně navštěvovanou facebookovou stránku, na níž téměř každý den přináší nějakou krátkou zprávu z této oblasti.

Ocenění za literaturu faktu pro dospělé si odnesla novinářka a spisovatelka Ayesha Wolasmal (nar. 1987) za počin Tusen dager med Taliban (Tisíc dní s Tálibánem). Autorka se narodila afghánským rodičům v norském Oslo a je představitelkou druhé generace přistěhovalců, pro které je již Norsko domovem, ale kteří současně stále silně cítí a ctí své kořeny. Slovy poroty napsala Ayesha Wolasmal strhující a něžné vyprávění o zemi, jež je více než čtyřicet let v nepřetržité válce. Kniha ukazuje nezlomnost tamních lidí a navzdory vážnosti tématu jí nechybí humor. Ayesha Wolasmal jako vojákyně a později diplomatka sama řadu let v Afghánistánu působila. V oceněném titulu se zaměřuje na období po znovuovládnutí země Tálibánem, kdy většina světa z Afghánistánu odchází, ona však zůstává a v roli koordinátorky zdravotnického programu se setkává s obyčejnými lidmi i významnými politiky.

Příběhy veselé, tragické i poetické

Cenu v kategorii krásné literatury pro děti a mládež putovala do rukou spisovatelky Kristine Rui Slettebakken (nar. 1977) a ilustrátorky Nory Brech (nar. 1988) za titul Billie og Bo og den heidundrandes jula (Billie a Bo a famózní Vánoce). Podle vyjádření poroty je kniha stejná jako dětství, plná obyčejných a každodenních věcí i divoké radosti. Příběh dvou dětí, které si založí vánoční klub, je plný sněhu a adventních příprav, ale také těžkých témat, jako je smrt jednoho z rodičů. Autorky odkazují na Astrid Lindgrenovou a další klasiky a pokračují v tradici té nejlepší severské literatury pro děti.

Už letošní nominace v kategorii beletrie pro dospělé mnohé překvapily, neboť v nich chyběla řada zavedených a vysoce hodnocených tvůrců, jakými jsou například Tore Renberg, Karl Ove Knausgård nebo Kyrre Andreassen. Porota nakonec ocenila román Kathrine Olsen Nedrejord Sameproblemet (Sámský problém) – jeho hlavní hrdinka a čerstvá matka Marie žije ve Francii, daleko od svých kořenů, a když jí zemře babička, vrací se domů na sever Norska, do kraje Finnmark, aby se zúčastnila pohřbu. Cestou do rodné vesnice se rozhodne sepsat příběh své babičky a dalších sámských žen ve své rodině, jejichž život poznamenal útlak ze strany většinové společnosti. Silný román Kathrine Nedrejord pojednává o sámské kultuře, jazyku a identitě, ale je také konfrontací s norským státem, církví a systémem vzdělávání.

Z nominovaných titulů této kategorie stojí rovněž za zmínku román Norsk kjærleik (Norská láska), v němž Brynjulf Jung Tjønn (nar. 1980) navazuje na svůj předchozí úspěšný titul Kvit, norsk mann (Bílý, norský muž) a rozvíjí dál úvahy o adopci, touze po rodné zemi, ale i o vztahu ke kultuře a jazyku nové země. Autor sám se narodil v Jižní Koreji a byl adoptován norskými rodiči. Oba další nominované tituly se pohybují v oblasti rodinných vztahů: román Heidi Furre (nar. 1986) Technotika pojednává o smrti bratra, ztrátě a sourozenecké lásce a Malin C. M. Rønningová (nar. 1985) v knize s názvem Det tolvte huset (Dvanáctý dům) vypráví dojemný příběh o bratrovi a sestře, kteří v dětství čelili násilí ze strany nevlastního otce.

Poetický outsider (nejen) v ulicích Osla

Čestné ocenění letos putovalo k autorovi, jenž je znám i českému publiku, a to především díky jeho dvorní překladatelce Jarce Vrbové. Dílo Larse Saabye Christensena (nar. 1953) čítá téměř sedmdesát titulů a pokrývá širokou škálu žánrů – básně, romány, divadelní hry, povídky, písňové texty, knihy pro děti i literaturu faktu, a to vždy s vysokou literární kvalitou, jež dokáže oslovit široké publikum. Christensenovi hlavní hrdinové jsou outsideři, kteří se neúspěšně snaží vzít svůj život pevně do rukou. Jejich osudy, byť chvílemi tragické, jsou líčeny s pochopením a se soucitem, balancujícím na hranici humoru. Lars Saabye Christensen patří ke klasické vypravěčské škole a jeho tvorba se od debutu v roce 1976 nese víceméně na stejné vlně. Autor otevřeně přiznává, že celý život píše jeden velký román. Inspirací mu je především období vlastního dětství a dospívání a místo, kde je prožil, tedy Oslo. Z přeložených titulů připomeňme nejslavnější román Poloviční bratr (Halvbroren, 2001, č. 2004), jenž získal cenu Severské rady za literaturu, nebo román Beatles (1984, č. 2009).