Jak se v Česku pracuje ženám? Kniha Pay Gap: kratší konec provazu Šárky Homfray a Lucie Václavkové z roku 2024 vykresluje bariéry, se kterými se ženy na pracovišti potýkají, mapuje přetrvávající genderové nerovnosti a hledá strategie, jak se s nimi vypořádat. Skládá se z patnácti kapitol zaměřených na témata, jako je mateřství, sólo rodičovství, druhá směna, nerovnost v odměňování, pracovní flexibilita nebo prekérní práce. Obsahuje rozhovory, příklady z praxe, je doplněna o právní kontext k probíraným tématům a opírá se jak o individuální zkušenosti a prožívání, tak o „tvrdé“ statistické údaje.

Kdo za publikací stojí?

Šárka Homfray je právnička, odborářka a publicistka. Zaměřuje se především na pracovní a služební právo a věnuje se tématům diskriminace a nerovného zacházení, problematice slaďování pracovního a osobního života a genderovým otázkám práva a světa práce. Lucie Václavková je kariérová lektorka a poradkyně. S kariérovým poradenstvím začínala v neziskovém sektoru, kde se věnovala především lidem znevýhodněným na trhu práce a postupně se zaměřila na podporu žen v kariérním rozvoji.

Obě ženy spojil dlouhodobý profesní a osobní zájem o genderová témata a postavení žen na trhu práce. Zhruba v polovině roku 2022 spolu začaly spolupracovat na tvorbě podcastu Pay Gap zaměřeného na pracovní životy žen. Kniha Pay Gap: kratší konec provazu pak vznikla v reakci na zjištění, že formát podcastu nepojme vše, co by obě ženy mohly a chtěly říct. Představuje tak hlubší a širší rozpracování témat, kterým se autorky delší dobu profesně věnují, a zároveň odráží pocit, že si téma genderových nerovností na pracovním trhu zaslouží více prostoru.

Nejen o rozdílu ve výdělcích

Název knihy odkazuje na termín gender pay gap, označující průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů. V centru pozornosti autorek stojí problematika spravedlivého odměňování, nerovností na pracovním trhu a výzev, kterým čelí pracující ženy. Dílo tak nezkoumá rozdíly v odměňování izolovaně, ale zviditelňuje celou řadu jevů, které s nerovným finančním ohodnocením souvisí, vychází z něj nebo k němu přispívají. Věnuje se vysoké míře segregace českého pracovního trhu, která souvisí s nerovnoměrným rozložením žen a mužů na různých stupních zaměstnanecké hierarchie a se vznikem typicky mužských či typicky ženských pracovních odvětví, přičemž jsou to právě typicky ženská zaměstnání, jež bývají hůře finančně ohodnocena. Jak autorky upozorňují, sociologie práce pak dokonce hovoří o fenoménu, kdy feminizace určité profese vede k poklesu mezd v daném odvětví, což je pozorovatelné například na vývoji platových podmínek v učitelské profesi. Kromě toho se kniha snaží ukázat, že situaci žen na trhu práce, včetně finančního ohodnocení, ovlivňuje řada faktorů, z nichž některé začínají působit dlouho předtím, než žena vůbec na pracovní trh vstoupí. Věnuje se tak genderovým stereotypům a způsobům, jak mohou ovlivnit výchovu, vzdělávání nebo volbu povolání. Zároveň se zabývá problematikou diskriminace na pracovišti, její bagatelizací a reflektuje fyzickou a psychickou zátěž spojenou s druhou směnou, péčí o rodinu a domácími povinnostmi, které vykonávají v podstatně větší míře ženy. Ukazuje, jak výrazně může profesní dráhu žen ovlivňovat nedostatečná podpora při návratu z mateřské či rodičovské dovolené spolu s omezenou dostupností flexibilních pracovních úvazků, které by umožňovaly sladit práci a péči o rodinu.

Neexistuje univerzální ženská zkušenost

Přestože se Homfray a Václavková snaží obecně uchopit a analyzovat postavení žen na českém pracovním trhu, berou v úvahu i to, že neexistuje univerzální ženská zkušenost. Zaměřují se na odlišné skupiny žen a všímají si existence různých druhů navzájem se prolínajících znevýhodnění. Soustředí se například na zranitelné postavení žen migrantek na trhu práce, reflektují, proč dochází v posledních desetiletích ke globální feminizaci migrace a upozorňují na aspekty migrace, které specificky ovlivňují právě ženy. Mezi ty patří třeba stigmatizace migrujících žen, které opouštějí rodinu a děti, nebo fenomén transnacionálního mateřství. Zároveň se snaží přiblížit, jak se do pracovního prostředí promítají heteronormativní společenské standardy a jak odlišně mohou prožívat každodenní pracovní situace LGBT+ osoby. Věnují se i situaci matek samoživitelek a tomu, jak sólo rodičovství a s ním spojený vyšší tlak při vstupu na trh práce ovlivňuje pracovní podmínky. Mimo to kniha poukazuje na specifické bariéry, s nimiž se setkávají ženy podnikatelky, veřejně aktivní ženy, ženy s nejistým pracovním poměrem nebo ženy po padesátce. I u těchto skupin je přitom často zdůrazňováno, že se zdaleka nejedná o skupiny homogenní. Jak v jednom z rozhovorů obsažených v knize podotýká socioložka a gerontoložka Lucie Vidovićová: „Ženy 50+ jako stejnorodá skupina vlastně neexistují.” V této věkové kategorii lze stále nalézt výrazné rozdíly v dovednostech a zkušenostech, pracovní pozice těchto žen se liší i podle toho, zda si mohou říct o pomoc nebo dovolit změnit zaměstnání. Autorky tak přibližují pracovní životy žen s respektem k rozmanitosti různých osudů.

A co se s tím dá dělat?

Kniha není pouhým vylíčením komplexních způsobů znevýhodnění žen na trhu práce a pokusem o analýzu jejich příčin. Přístup Šárky Homfray a Lucie Václavkové odráží aktivní snahu hledat řešení a navrhovat strategie, které by mohly přispět k nastavení férovějších pracovních podmínek. Publikace obsahuje příklady dobré i špatné praxe a nabízí řadu praktických doporučení, jak se vypořádat s obtížemi, s nimiž se mohou ženy v pracovním prostředí potýkat. V kapitole věnované postavení žen nad padesát let na pracovním trhu se například autorky zabývají tím, jak vypadá age-friendly pracovní prostředí a jak podpořit lidi vyššího věku při změně zaměstnání. V souvislosti s tématem dvojího zatížení ženy pak představují projekt Férová domácnost Marty Dvořákové, který se snaží dát mužům a ženám prostředky k otevření diskuse ohledně rozdělení rolí, práce a péče v domácnosti. Podobně je i kapitola věnovaná ženám migrantkám doplněna o doporučení PAQ Research pro lepší integraci uprchlíků z roku 2024 a seznamem organizací či projektů, které usilují o podporu uprchlíků a migrantů. Mimo to kniha obsahuje odkazy na projekty a organizace pomáhající konkrétním skupinám znevýhodněných žen, doporučení firmám, jak podpořit rodiče samoživitele nebo příklady z institucí či firem, které se aktivně snaží podporovat ženy ve slaďování pracovního a osobního života.

Publikace může být chápaná jako praktická příručka nebo průvodce problémy světa práce. Zaměřuje se sice na pracovní realitu žen, je ale zároveň orientovaná i na širší problémy spojené s fungováním pracovního prostředí, které se mohou dotýkat všech. Šikana, nerovné zacházení, pracovní spory, nevyrovnané zastoupení žen a mužů v jednotlivých pracovních odvětvích nebo v rámci zaměstnanecké hierarchie, nejisté pracovní podmínky, nedostatek flexibility nebo stereotypní vzdělávání – to vše jsou problémy, které autorky ve svém díle řeší. Díky praktickému zaměření může kniha sloužit jako užitečná opora při budování bezpečnějšího a genderově spravedlivějšího prostředí, a to nejen v práci, ale i ve vzdělávání nebo výchově.