Po téměř deseti letech od vydání románu Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď (Bli hvis du kan, dra hvis du må, 2010, č. 2015) přichází nakladatelství Větrné mlýny s překladem pokračování s názvem Každý chce domů, nikdo zpátky (Alle vil hjem. Ingen vil tilbake, 2011, č. 2024). Společně s posledním dílem Det finnes ingen helhet (norsky 2013) tvoří trilogii o tragédii, která postihne jednu zapadlou ves. Série přinesla autorce v Norsku obrovský úspěch. Za první díl získala Helga Flatland (nar. 1984) Cenu mladých kritiků, stipendium nakladatelství Aschehoug a Cenu Tarjeie Vesaase pro debutanty, třetí díl byl nominovaný na Cenu knihkupců. Od té doby napsala dvě knížky pro děti o holčičce Eline a pět románů, z nichž největšího ohlasu čtenářů se dočkal titul En moderne familie (2017), dostupný ve slovenském překladu jako Moderná rodina (2020).

Osudová tragédie

Příběh trilogie se odehrává ve vsi, jejíž obyvatele nenávratně poznamenalo neštěstí. Tři ze čtyř kamarádů, kteří se rozhodli dobrovolně narukovat do armády, najeli na misi v Afghánistánu s autem na minu a zahynuli. Pozornost je v prvním a druhém díle věnována dvěma obětem – Tarjeiovi a Trygvemu – a jejich blízkým.

Tarjeie otec vychovával jako dědice rodinného statku. O tuto roli syn ale nestál a bál se to otci přiznat, i když věděl, že si statek přeje převzít jeho starší sestra Julie. K Trygvemu choval silné milostné city vrstevník Sigurd, měl však strach dát je najevo. Trygveho smrt ho zdrtí, vyčítá si, že ji zavinil, protože se za svou lásku styděl, a tím Trygveho dohnal ke vstupu do armády. Sigurdovým rodičům ale míra synova truchlení začne připadat natolik neobvyklá, že si pravdu domyslí.

Tři různé perspektivy

Tragédie v Afghánistánu představuje jakýsi středobod celé trilogie, dozvídáme se o ní však jen letmo. Důležitější jsou události, které se staly před tragédií a po ní. Zatímco v prvním díle je příběh vyprávěn z pohledu čtyř postav, ve druhém díle sledujeme tři odlišné perspektivy (Julie, Sigurd, Mats) situované až na výjimky pouze do přítomnosti. Vyprávění se však odehrávají různým tempem a čtenář si z roztroušených nápověd musí sám vydedukovat, kde na časové ose leží a jak se protínají s příběhy ostatních postav.

Sigurd po mnoha měsících, kdy kvůli Trygveho smrti odmítal vyjít z domu, odjíždí studovat na univerzitu. Ve skutečnosti hledá spíš zapomnění v alkoholu a náhodných známostech. Ve snaze zapadnout s sebou domů dokonce vezme svou novou přítelkyni, jenže i ta brzo pozná, že s ním není vše v pořádku. Julie se se ztrátou milovaného bratra Tarjeie vyrovnává podstatně lépe, stará se o malou dcerku i rodinný statek. Je ale na vše prakticky sama. Rodiče jsou paralyzovaní žalem a Mats, otec Juliina dítěte, s nímž plánovala společnou budoucnost v rodné vsi, se odstěhoval do města a odmítá se vrátit.

Juliiny kapitoly jsou nejzdařilejší. Silný pocit odpovědnosti za hospodářství jí nedovolí poddat se smutku, jak to v knize sledujeme u řady jiných postav. Přestože se jí nedaří proniknout ke zdrceným rodičům a přimět je k jakékoli činnosti, přestože se jí rozpadá vztah s Matsem, nevzdává se. Sigurdovy kapitoly jsou detailně psychologicky prokreslené, a i když po nějaké době začnou být poněkud repetitivní, výmluvně ukazují projevy patologického truchlení, které bez vyhledání odborné pomoci nelze zvládnout. Matsovy kapitoly naopak nepůsobí příliš konzistentně ani promyšleně. V jednom okamžiku touží žít s Julií na venkově, v okamžiku druhém ji nutí, aby se s dcerkou přestěhovala do města. Nedokáže pochopit, že pro Julii je statek na prvním místě, a po většinu času se chová jako rozmazlené dítě.

Život na venkově

Kromě propracované psychologie postav a studie různých podob smutku a vyrovnávání se s ním je nejsilnější stránkou trilogie dobře odpozorovaný život na venkově. Některá témata jsou specifická pro Norsko, jiná jsou zcela univerzální a dobře známá i v českém prostředí. Podle staré norské tradice má hospodářství převzít nejstarší syn. Co když ale nechce? Měl by se cítit provinile, nadto v dnešní době, kdy už přinejmenším v západní společnosti životní dráhu dětem neurčují rodiče? Kniha dále tematizuje například konzervativní přístup k jiné než heterosexuální orientaci a vnímání venkova lidmi z města. Z rozhovorů, které Mats vede zejména s ostatními členy své dobře situované rodiny, prosvítá pohrdání venkovany i odlišná mentalita.

Román Každý chce domů, nikdo zpátky rozvíjí osudy obyvatel blíže neurčené vsi a témata nastolená v prvním dílu trilogie. Pro pochopení příběhu a plnohodnotný čtenářský zážitek není nutně třeba přečíst obě knihy ani je číst v daném pořadí. I tady ovšem platí, že čím víc pohledů na věc získáte, tím ucelenější obrázek si poskládáte.