Podle Společnosti pro výzkum spotřeby (GfK) se od roku 2018 ve Francii výrazně zvedl obrat trhu s fantastickou literaturou. Mezi lety 2018 a 2022 se zvýšil o zhruba 12 milionů eur. Mezi červencem 2024 a červencem 2025 pak posílil o 2,4 % na přibližně 92 milionů eur. Za současný růst je z velké části zodpovědná fantasy, zatímco prodeje science fiction klesly o 12 %; naopak například v roce 2021 byly prodeje sci-fi vyšší.      

Romantasy láme srdce i rekordy

Francouzi se letos museli rozloučit s nakladatelstvím Les moutons électriques (což je škoda i s ohledem na zábavný název, který bychom mohli do češtiny přeložit jako „elektrické ovce“), kde vycházela science fiction, fantasy a detektivní romány. Po dvaceti letech existence muselo nakladatelství podat návrh na konkurz. Jedním z důvodů, proč byl zánik relativně nečekaný a rychlý, je podle jejich webu mimo jiné prudký nárůst prodejů romantasy, který neočekávali knihkupci ani distributoři.        

Trend romantasy je velmi patrný i na českém trhu, o čemž nedávno informovaly články na ČT24 a Novinkách.cz. Romantasy oslovuje zejména mladší, ale i starší dospělé čtenáře, především ženy. Bývá řazeno k žánru new adult – ten by neměl být zaměňován s literaturou young adult, která je určena dospívajícím ve věku 12–18 let. Přestože má tento žánr původ v young adult hitech jako Stmívání nebo Upíří deníky, je primárně určen dospělému publiku. Ústředními motivy new adult romantasy jsou často neortodoxní vztahy a erotika, popisovaná tak, aby odpovídala ženským touhám a fantazii. Prodeje podporují sociální sítě, zejména TikTok.

Tendence francouzské fantastiky

Vraťme se ovšem do Francie, kde nás zajímají i další statistiky týkající se fantastické literatury. Starší tituly se v posledních letech prodávají lépe než novinky; v roce 2021 činil podíl prodejů starších titulů 51 %, zatímco novinky tvořily 49 %. Stále větší část celkových prodejů přitom tvoří desítka nejprodávanějších knih: čtenářský zájem je tedy homogennější, přestože počet novinek za posledních dvacet let významně vzrostl – z 800 v roce 2000 na 1400 v roce 2022.

V padesátce nejprodávanějších titulů za poslední rok najdeme vedle osvědčených autorů starších novinek, jako jsou Bernard Weber, Stephen King nebo Liu Cixin, i klasiky fantastické literatury, například Huxleyho, Tolkiena, Bradburyho, Boulla, Asimova či Herberta. S novinkami zaznamenali největší úspěch například Rebecca Yarros (autorka romantasy populární na TikToku), Scarlett St. Clair (rovněž autorka populární romantasy) a Laurent Gaudé (francouzský autor románu science fiction Chien 51); na čele žebříčku se umístil Tošikazu Kawaguči s románem z roku 2015, ve francouzském překladu Tant que le café est encore chaud (v češtině vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2019 pod názvem Než vystydne káva).

V kategorii fantastické literatury jsou paperbacky stále jednoznačně populárnější než vázané knihy a zhruba polovinu produkce ve Francii tvoří překladové tituly. Ve francouzských všeobecně zaměřených nakladatelstvích činila v roce 2022 fantastická literatura 20 % z celkové nabídky. Více ji píší ženy než muži; autorky se přitom soustřeďují spíše na fantasy a fantastiku (fantastique), zatímco autoři se častěji věnují sci-fi. Přestože obrat v této oblasti knižního trhu roste, a podobně i počet novinek, nakladatelů či festivalů, fantastická literatura uniká zájmu médií – v roce 2022 se jí věnovala pouze 4 % článků, přičemž v nich byla upřednostňována produkce všeobecně zaměřených nakladatelství. Nejvíce článků se zaměřovalo na science fiction, ačkoliv prodeje fantasy a sci-fi jsou dlouhodobě vyrovnané.      

Novinky a festivaly

Mezi nejvýznamnějšími letošními novinkami ve Francii v nakladatelství Le Bélial‘, specializovaném na science fiction a spekulativní literaturu, jsou tituly Défense d’extinction (v češtině vyšlo letos v nakladatelství Host jako Prokletí mamutů) od kanadsko-amerického autora Raye Naylera a Cuirassés Adriana Czajkowského (román z roku 2017 s původním názvem Ironclads v češtině dosud publikován nebyl). O něco šířeji zaměřené nakladatelství Mnémos vydalo kompletní sérii fantasy Le Bâtard de Kosigan frankofonního autora Fabiena Ceruttiho.   

Ve Francii se každoročně koná mnoho festivalů zaměřených na fantastickou literaturu, například Les Imaginales (Épinal), Utopiales (Nantes), Les Hypermondes (Mérignac) či Les Intergalactiques (Lyon). Ne každý fanoušek se na festival vypraví, jiní si naopak právě tam nakoupí zásoby na celý rok a festivalové pulty se zcela vyprázdní. Francouzské nakladatelství Hugo Publishing, lídr žánru romantasy, zaznamenalo rekordní rok s 15% růstem – a na festivalech se nejdelší fronty tvoří právě u jeho stánku.

Realita příliš blízká science fiction?

Recept na bestseller je podle francouzských nakladatelů mísení žánrů. Mezi autorky, které na tuto strategii dlouhodobě spoléhají, patří Margot Dessenne, Maëlle Desard, Siècle Vaëlban, Christelle Dabos, GennaRose Nethercott (básnířka, jež se věnuje i psaní povídek či románů), Céline Minard (držitelka ceny Grand Prix de l'Imaginaire 2022 za titul Plasmas, jejíž díla vycházejí také v oblasti obecné literatury).

Odborníci z nakladatelského provozu si všímají, že čtenáři přestávají zásadně odlišovat obecnou a fantastickou literaturu; častěji je zajímá kombinace obojího. Tuto tendenci lze vysvětlit efektem Harryho Pottera: oblíbená četba nostalgicky přivádí původní dětské čtenáře k imaginárním světům i v dospělosti. Na tuto situaci reagovalo například nakladatelství Hachette Livre, když letos zvolilo pro titul Le chant de noms amerického autora Jedediaha Berryho bílou obálku, která se mírně vymyká dosavadním marketingovým trendům žánru. Éric Marcelin z nakladatelství Critic v časopisu Livres Hebdo uvádí, že vyspělé technologie a pokroky v medicíně jsou dnes součástí naší reality – ve světě science fiction už do jisté míry žijeme, proto se těmito tématy začínají zajímat autoři bez ohledu na žánr.   

Někteří nakladatelé vydávají adaptace úspěšných fantastických románů v podobě komiksu či mangy, ty tak mohou být pro čtenáře vstupní branou k dalším žánrovým titulům. Nakladatelství Le Livre de Poche v létě vydalo první komiksovou adaptaci románu Čaroděj Zeměmoří od Ursuly K. Le Guin. Odbornější publikum láká nakladatelství La Lucarne indécente na historický román v alexandrínech s názvem Yr od spisovatele Thomase Stalense, který staví na nečekané kombinaci robotiky a Vikingů.    

Další snaha nakladatelů se týká rozšíření nabídky o tituly z méně známých oblastí, například z Malajsie a Číny. Tým nakladatelství Argyll doufá, že fantastické tituly z jiných kultur než jen té západní otevřou čtenářům obzory. Na francouzském trhu se v poslední době objevila nová jména, například „korejský Tolkien“ Lee Young-do, britská autorka indického původu Tasha Suri, filipínské autorky Thea Guanzon a Samantha Sotto Yambao (její román Water Moon se pohybuje na pomezí fantasy a fiktivního světa studia Ghibli) nebo srílanský autor Vajra Chandrasekera. V říjnu se francouzští čtenáři seznámí s Evanem Winterem, kanadským autorem původem ze Zambie, jehož fantasy je inspirovaná africkým folklorem, a v roce 2026 s významnou japonskou autorkou fantasy Nahoko Uehaši.