David Walliams (1971) představuje v oblasti tvorby pro děti již etablované jméno. V roce 2008 na tomto poli debutoval knihou Kluk v sukních (česky 2013), k českým čtenářům mu dveře otevřel jeho čtvrtý román Babička drsňačka (2011, česky 2012), další překlady pak na sebe díky překladatelce Veronice Volhejnové a nakladatelství Argo nenechaly dlouho čekat, třebaže tempo jejich vydávání za tempem, jakým autor své knihy publikuje, trošku zaostává (Walliams někdy nemá problém vychrlit i tři knihy během jednoho roku). Většinu Walliamsových knih ilustroval osvědčený Tony Ross, od roku 2023 jej ale vystřídal o něco mladší Adam Stower.

Výtvarný doprovod sice vždy zabíral ve Walliamsových knihách významnou část, ale autor jako by se stále nemohl odhodlat k čistokrevnému komiksu, teprve v roce 2024 dali se Stowerem dohromady Astrošimpanze, s nímž se nyní opět díky Argu a Veronice Volhejnové mohou seznámit i čeští čtenáři. Přechod to ovšem není nijak prudký, i v Astrošimpanzovi hraje textová složka významnou roli, dokonce i některé dějové posuny jsou popsány pouze textovou formou, bez obrazového doprovodu.

Jak název i obálka prozrazují, tentokrát Walliams zamíří do vesmíru, přičemž průvodce dělá čtenáři (kromě vševědoucího vypravěče v klasických hranatých bublinách, jehož svérázný jazyk si drží styl, na jaký jsou Walliamsovi fanoušci již zvyklí) pokusný šimpanz jménem Švihla. Jak lze na základě jména vytušit, nebude u něj o ztřeštěné kousky nouze, své nedovtipnosti a nešikovnosti do značné míry vděčí i za to, že byl vůbec pro vesmírný let vybrán. K překvapení svému i čtenářovu postupně zjišťuje, že vesmír zdaleka není tak pustý a prázdný, jak se říká, naopak je v něm docela živo. Ve vztazích mezi dalšími tvory, kterým Švihla zkříží cestu, pro něj není úplně snadné se vyznat, rovněž jejich postoj k odhalenému plánu na zničení Země se dosti liší – jak říká psí pirát Dmitrij, proč by se on a ostatní pokusná zvířata měli angažovat v záchraně lidí, kteří je vystřelili do vesmíru a pak je tam nechali? (Zde se autor opakovaně přibližuje nebezpečně blízko k etickým otázkám, jež sice vytanou na mysli spíše rodičům než malým čtenářům, ale rodiče mohou vystavit dosti nekomfortním situacím, pokud v dětských hlavičkách přece jen zarezonují.) Oproti všem zákonům pravděpodobnosti, avšak zcela v souladu s ustálenými příběhovými koncepty, je to právě Švihla, komu se nejen podaří své váhající přátele přimět k účasti na záchraně mateřské planety, ale i sehrát při tomto podniku klíčovou roli. Původně odstrkovaný a upozaďovaný protagonista tak projde přerodem v obdivovaného hrdinu, který si zaslouží nejen respekt, ale i nové, méně hanlivé jméno.

Adam Stower se v ilustracích přidržuje klasického schématu dělení do oken, do experimentování s prolínáním děje mezi okny se nepouští, často však velikost oken mění a výjimkou nejsou ani okna o velikosti celé dvoustrany. I když v ději nechybí akční scény a dramatické výměny názorů, emoce a děj jsou často vyjadřovány jen výrazem obličeje, i scény soubojů se obejdou bez dynamických pohybů. Pohybová dynamika se objevuje v zásadě jen ve scénách, kdy Švihla opět něco vyvede. Podobně lze konstatovat, že i užité barevné tóny a jejich kombinace působí spíše klidným dojmem, než že by útočily na smysly čtenáře, pozadí je pak často jen jednobarevné bez jakýchkoliv detailů. Tyto aspekty podtrhují, že se jedná o komiks zaměřený spíše na menší děti, které by se vstřebáním příliš mnoha vjemů najednou ještě mohly mít problém. S ohledem na cílovou skupinu je nutné ocenit i rozdělení celého příběhu do jednotlivých kapitol. Ty na sebe sice bezprostředně navazují, ale představují dobrý prostředek k dávkování četby tak, aby čtenáři měli čas vstřebat vše, co se na předcházejících stránkách stalo. A v neposlední řadě potvrzuje orientaci komiksu na menší děti i velmi volné zacházení s fyzikálními a biologickými zákony, kde opět platí, že cílovou skupinu čtenářů nijak nepohorší, ale rodiče nad nimi jen zakroutí hlavou. Na rodiče naopak cílí několik otevřených grafických narážek na svět Hvězdných válek, které pro změnu nejspíše uniknou většině dětí.

Pro zvídavější čtenáře pak nechybí encyklopedický dovětek, kde se mohou dozvědět řadu zajímavých informací o zkušebních letech různých zvířat do kosmu. Poměrně citlivě zde autor opět zprostředkovává onu pro děj komiksu dosti podstatnou okolnost, že ve většině případů se při těchto letech nepočítalo s návratem na Zemi, případně že plánovaný návrat z různých důvodů selhal. Lze jen doufat, že tím Walliams nepřivodí čtenářům noční můry, ale příklad jednoho roztomile nešikovného šimpanze a jeho kamarádů koneckonců naznačuje, že i tito málo známí hrdinové vesmírného výzkumu možná dodnes někde létají a zažívají dobrodružství.