Psychologický román maďarského spisovatele Attily Bartise Klid patří k těm, které matou svým názvem. Poklidné čtení od něho rozhodně nečekejte. Kniha, která je kritiky označována za jedno nejlepších děl soudobé středoevropské literatury a často je přirovnávána k Pianistce Elfriede Jelinekové, znepokojuje a šokuje od začátku až do konce. A velmi těžko se odkládá nedočtená.
Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu.
Jako každý dobrý román nabízí Klid čtení v několika významových rovinách, které obstojí samy o sobě, ale teprve všechny společně rezonují v celku obsáhlé literární výpovědi. První a nejzjevnější způsob četby je psychologický. Nabízí nám příběh vztahu mezi matkou a synem, založeném na manipulaci, pocitu viny, ponižování a závislosti.
Pohřeb byl v sobotu dopoledne v jedenáct, i když bych nejraději pár dní počkal, jestli nepřijede Ester, ale další mrazení nechtěli povolit ani za příplatek, žena v pohřebním ústavu se odvolávala na nějaké nové nařízení a ptala se, proč ji nezpopelním, vždyť je to levnější a také praktičtější...
