IJ

Ivan Jackanin

Ukrajinský básník, prozaik časů tzv. rozstříleného obrození, literární kritik, překladatel, scenárista a neobvyklé jméno v ukrajinské literatuře: Majk Johansen. Za sedmnáct let aktivní tvůrčí činnosti vydal osm básnických sbírek, deset knih prózy, k tomu je třeba přidat čtyři sbírky prózy pro děti a překlady. Věnoval se též kinematografii.

V češtině se jen velmi zřídka můžeme setkat s moderními překlady ukrajinské klasické literatury. Loni se ovšem ledy prolomily a vyšel stěžejní román Město modernistického spisovatele Valerjana Pidmohylného (1901–1937), kterého i na Ukrajině čtenáři znovu objevují a oceňují jeho nadčasovou tvorbu.

Co vlastně víme o současném ukrajinském filmu? Co vůbec víme o ukrajinském filmu? Někomu se možná vybaví Oleksandr Dovženko, někomu Sergej Paradžanov a jeho Stíny zapomenutých předků. Není se čemu divit, vždyť byl ještě nedávno zastřešený spojením „sovětský film“.

„Život jde a stále bez korektur.“ Takto začíná jednu ze svých básní ukrajinská básnířka Lina Kostenko, která se dožila krásného životního jubilea – devadesátky. Ukrajinská kulturní veřejnost si široce připomínala tuto událost, a to i navzdory tomu, že Kostenko nemá ráda publicitu, neukazuje se na veřejnosti a své názory vyjadřuje především básnickým slovem. Je autorkou více než 15 básnických sbírek.

Tvorba ukrajinského spisovatele Hryhira Ťuťunnyka (1931–1980) je svérázným odrazem doby. Jeho charakteristickým rysem byla otevřenost, která přitahuje čtenáře dodnes. Ťuťunnykovu tvorbu totiž považují za jednu velkou nepodplatitelnou zpověď. Potvrdilo se to i teď, když si ukrajinská kulturní veřejnost připomínala 40. výročí jeho úmrtí.

K ukrajinským spisovatelům, jejichž život a tvorba byly spjaté s Československem, patřil i Spyrydon Čerkasenko (1876–1940). Jméno tohoto básníka, prozaika, dramatika, překladatele, publicisty a pedagoga bylo za sovětských dob vyškrtnuté z literárního procesu. Mohlo se o něm začít psát a mluvit až po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991).

Ukrajinský literární vědec Mykola Iľnyckyj se v antologii Básníci pražské školy (Poety prazkoji školy. Smoloskyp, Kyjiv, 2009) ptá, zda známe ukrajinskou poezii 20. stol. Přiznejme si, že v tom máme určité mezery. Mnozí budou zaskočeni, když půjde řeč o poezii ukrajinské emigrace 20. a 30. let 20. století, například o básnících tzv. „pražské školy“. Tuto mezeru se postupně snaží zaplnit čeští ukrajinisté. Přesvědčivým důkazem je vydání sbírky Hlasy dvou básníků.

Letos v červnu si v Kyjevě připomněli a uctili památku významného ukrajinského spisovatele a vědce Oleha Olžyče (vlastním jménem Oleh Kandyba, 1907–1944), který před 75 lety zahynul v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Jeho politické úsilí rezonuje se současnými snahami Ukrajinců v době rusko-ukrajinské války. Pro nás je tato osobnost zajímavá i tím, že ho život zavál i do Československa.

Dne 6. června 2019 ve věku 90 let zemřel ukrajinský spisovatel Jurij Mušketyk (1929–2019), klasik ukrajinské historické prózy a zřejmě poslední významný autor z plejády těch, kteří měli možnost psát a publikovat za dob SSSR. Byl držitelem sovětských a ukrajinských ocenění, mimo jiné Ševčenkovy ceny (1980), Státní ceny SSSR (1987) nebo vyznamenání Hrdina Ukrajiny (2009).

Disidentské hnutí na Ukrajině v letech 1960–1980 vzniklo jako odpověď na zamrzlou destalinizaci v sovětské společnosti, útlak národního, kulturního a duchovního života i porušování ústavy. Autor autobiografické knihy Na karnevalu dějin byl zprvu mladý, věřící komsomolec, ale později prozřel a stal se jakousi spojkou mezi ukrajinskými a moskevskými zástanci lidských práv. Za své aktivity byl roku 1972 zatčen a násilím držen na psychiatrii. Po propuštění se mu podařilo vycestovat do Francie.

Jednu z nejprestižnějších literárních cen Ukrajiny – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka, založenou v roce 1961 – v kategorii literatura, publicistika a žurnalistika získala básnířka, prozaička, esejistka a literární vědkyně Oksana Zabužko. Tvorba této autorky je známá i za hranicemi Ukrajiny díky odvaze až provokativnosti, se kterými nahlíží ukrajinskou společnost. Oksana Zabužko se letos zúčastní také pražského veletrhu Svět knihy a ukázka z jejího posledního románu zazní na Noci literatury.

Literární proces v Zakarpatské Ukrajině v 20.–30. letech 20. století byl zajímavý i tím, že bylo možné sledovat, jaká byla literární erudice jednotlivých autorů, protože tento aspekt přes veškerou originalitu děl zanechal otisk v jejich další tvorbě. To se týká i básní Zoreslava (1909–2003), jehož 15. výročí úmrtí si právě v tomto roce připomínáme.

Ve snaze přiblížit život a tvorbu klasiků ukrajinské literatury mladému čtenáři přichází lvovské vydavatelství se zajímavým projektem v podobě edice Abeceda-encyklopedie. Tentokrát se soustředilo na básníka Bohdana Ihora Antonyče (1909–1937).

Uplynulo 30 rokov od smrti jedinečného majstra ukrajinskej prózy 20. storočia – Ulasa Samčuka (1905–1987), ktorý výrazne ovplyvnil ukrajinskú literatúru a kultúrne vedomie Ukrajincov v medzivojnovom období. Spomienka na tohto spisovateľa je zaujímavá pre českého čitateľa aj preto, že časť jeho tvorivého života je spätá s Prahou.

Ukrajinská literatura pro děti prožívá bouřlivý rozkvět, věnují se jí přední spisovatelé, kteří jsou veřejnosti známí spíše jako autoři pro dospělé čtenáře. K nim rozhodně patří Taras a Marjana Prochaskovi s pohádkou ze života krtků, nedávno přeloženou do slovenštiny. Příběh má oslovit malé i velké.

Letná turistická sezóna je už tu. Neviete sa rozhodnúť, kam sa vybrať? A čo tak nasadnúť napríklad v Prešove do autobusu, ktorý vás zavezie do oblastného centra Zakarpatskej oblasti Ukrajiny Užhorodu? V autobuse zistíte, že je plný českých turistov. Mladí ľudia s plecniakmi sa vybrali za poznaním a krásou práve do tohto čarovného kúta Ukrajiny.

Keď ste v Kyjeve a spúšťate sa napríklad po Proriznej ulici dole na Chreščatyk, možno si všimnete na dome č. 18/1 pamätnú tabuľu, ktorá oznamuje, že v rokoch 1923–1934 tu žil ukrajinský spisovateľ Jevhen Plužnyk (1898–1936).

Začiatkom júla v Košiciach privítali počas Mesiaca autorského čítania ukrajinského spisovateľa Andreja Kurkova (1961). Ide o ukrajinského spisovateľa ruského pôvodu a jedného z najpopulárnejších ukrajinských spisovateľov v zahraničí.

Pred 110. rokmi sa narodila ukrajinská poetka, publicistka a literárna kritička Olena Teliha (1907–1942). Veľmi emotívne prežívala hanbu a pozíciu otroka, v ktorej sa nachádzal ukrajinský národ. Ukrajina si pripomína túto významnú osobnosť, ktorá svojou činnosťou poskytla iný rozmer pri riešení zásadných otázok osudu ukrajinského národa.

Tvorba ukrajinského básnika Bohdana Ihora Antonyča (1909–1937) aj naďalej priťahuje a bude priťahovať nielen milovníkov poézie. Vo svojej poézii ukázal odchádzajúcu krásu, ale zároveň sa dotkol otázok, ktoré vzrušujú súčasníka.

Uplynulo už vyše päťdesiat rokov od premiéry ukrajinského filmu Tiene zabudnutých predkov. Na Bukovine začali s prípravou slávnostne si pripomenúť 75. výročie od dňa narodenia legendárneho herca Ivana Mykolajčuka.

Literárnu cenu strednej Európy Angelus za tento rok získal ukrajinský spisovateľ Serhij Žadan za knihu Mezopotámia. Ide o cenu, ktorá sa udeľuje za preklad umeleckej prózy do poľštiny. Organizátorom a zakladateľom literárnej ceny Angelus je poľský Vroclav.