MM

Markéta Musilová

Manželský pár s malým synkem se přestěhuje na – z nějakého důvodu ¬– neúrodný „hladový lán“. Dá tak vzniknout moderní verzi starobylé legendy, v níž ožívají dávné příběhy a probouzejí se potlačované strachy. Hladový lán je novodobý gotický, ale i ryze současný román.

V okolí velšského městečka Ty Fachu je čas od času slyšet smích. Jeho původ je záhadou i pro Lydii a Betty, hrdinky románu britské prozaičky Alice Thomas Ellisové. Podle ní však nejsou lidé stvořeni k tomu, aby všemu porozuměli. A je jedno, zda se to porozumění má týkat záhadného smíchu, nebo pravé povahy zdánlivě idylických milostných a rodinných vztahů na malebném velšském maloměstě.

V rozhovoru s britskou autorkou románu Melmoth, který se odehrává v Praze a který měla Sarah Perryová v Praze také uvést, přišla řeč na to, co je to vlastně gotický román a jak v něm funguje směs hrůzy a krásy, proč faustovský motiv zaprodání duše umístila právě do Prahy a zda je možné o globální pandemii, která jí znemožnila přijet, uvažovat jako o nějaké formě trestu za předešlá selhání lidstva.

Nikki, svobodomyslná dcera indických přistěhovalců, se vzepře rodičovským plánům ohledně své budoucnosti a začne učit vdovy ze sikhské enklávy v londýnském Southallu tvůrčí psaní. Čeká, že půjde o nudné ženy, zvyklé pobývat v ústraní, které nemají co říct, ale hned první povídka, kterou odevzdají, ji vyvede z omylu.

Edwarda St Aubyna z britské aristokratické rodiny v dětství zneužíval otec a matka tomu tiše přihlížela. Později se s traumatickými zážitky zkoušel vyrovnat jednak za pomoci drog, jednak tím, že je popsal – mistrovským jazykem, který jiskří wildeovskými bonmoty, a s notnou dávkou neúprosného humoru.

Debut Anuka Arudpragasama se odehrává na Srí Lance v době občanské války, ale má univerzální platnost. Oproti většině válečné literatury je to kniha úsporná, zachycuje pouhý jeden den, ale to jí nikterak neubírá na síle. Nejprve se spolu s hrdinou necháme otupit hrůzami války a pak začne svítat.

Je Bernièresova novinka příliš tradiční? Chybí v ní jeho oblíbené postmoderní hrátky, exotické lokace i typický humor. Rodinná sága zachycující přerod anglické společnosti od zlaté viktoriánské éry po první desetiletí 20. století je však strhující. Mnohost rozličných hlasů, deníkových záznamů či dopisů jí dodává nebývalou energii a autentičnost.

Malíř Ono se krátce po druhé světové válce v typicky pomalém ishigurovském tempu vrací ke klíčovým událostem svého života i dějin své země. Je nucen uznat, že v hlavě nemá zcela přesný portrét sebe sama a svého jednání během válečných let, ale úplně sebeklam odhodit nedokáže. Román nobelisty Ishigura vyšel před nedávnem v aktualizované reedici.

Kunsthistorička Hannah za sebou v Bostonu nechává stíny minulosti a vydává se do Florencie, která jí učaruje. Začne studovat osudy mystiček italského středověku a renesance, které si v rámci své sebetrýznivé duchovní cesty odpíraly jídlo a měly tak s Hannah mnoho společného.

Proč se debutový román Jessie Chaffeeové odehrává ve Florencii? V čem tkvěla svoboda středověkých mučednic? A umějí být ženy vůbec šťastné? S Jessie Chaffee o jejím literárním debutu Florencie v extázi, který právě vyšel v češtině, ale také o situaci překladové literatury v USA a překládání obecně. Rozhovor vznikl těsně před autorčiným odjezdem do Ostravy na letošní Meltingpot, kde vystoupila spolu se svým manželem, taktéž spisovatelem Brendanem Kielym.

Román Nádherná kacířství lze číst jako drsnou sociální sondu do irského maloměstského života v době, kdy skončila léta hospodářského zázraku i časy, kdy se vše řídilo přísnou katolickou morálkou a tím, co řekl při mši či zpovědi váš farář. Jenže každá tragédie se může, pokud je viděna z určitého úhlu, velice snadno zvrtnout v komedii. A jestli je v tomhle někdo skutečný mistr, jsou to Irové.

Ve správné povídce se buď nestane nic, nebo se v ní stane vše. A nejhorší jsou béžové příběhy… Autor veleúspěšné knihy Podivn‎ý případ se psem zabrousil do povídkového žánru. V debutové sbírce Pád výletního mola se radikálně odchyluje od své předchozí tvorby.

„Děti nejsou hloupé, a když je podceňujete, naštvou se,“ připomíná překladatelka Veronika Volhejnová. Do češtiny převedla mimo jiné sérii Deníků malého poseroutky, jejichž autor Jeff Kinney před nedávnem zavítal do Prahy. V rozhovoru popisuje například svou metodu, jak se vypořádat s „chodicí literaturou“.

Hlavní hrdinové Zázračn‎ých hochů jsou spisovatel a literární redaktor, ale literární píseček román překračuje; jedním z jeho hlavních témat je krize středního věku a okořeňuje ho Chabonova typická cimrmanovská mystifikace. Jde též o sondu do života střední generace, která hnána honbou za úspěchem někdy trochu zapomněla žít normální život.

Pochmurná pohádka, „newyorský román“, v němž na dějišti nesejde, studie zneužívání dětí a lidského utrpení, bildungsroman, komentář k věčnému tématu amerického snu. To vše je román Američanky havajsko-korejského původu Hanyi Yanagihary, který se v roce 2015 probojoval do užších nominací na Man Bookerovu cenu.

Čtenáři nedotčení McEwanovou ranou tvorbou mají díky povídkové sbírce První láska, poslední pomazání možnost poznat jednoho z nejlepších současných britských prozaiků v úplně jiném světle. Povídkám nechybí autorův charakteristický vypravěčský talent, ale tematicky překračují hranici „normálnosti“.

Knih inspirovaných díly Jane Austenové existuje řada. V případě románu Karen Joy Fowlerové se však nejedná o modernizovanou verzi žádného z románů jedné z nejznámějších spisovatelek vůbec. Sledujeme v něm šestici členů čtenářského klubu, kteří se scházejí právě nad knihami Austenové, a postupně nahlížíme nejen do nich, ale především do životních osudů hlavních hrdinů.

Do Prahy nedávno zavítal irský spisovatel Kevin Barry (1969). Přijel představit svůj debutový román U nás v Bohane z roku 2011, který letos v listopadu vydalo nakladatelství Argo. Dále publikoval povídkové sbírky There are Little Kingdoms (Přece existují malá království, 2007) a Dark Lies the Island (Temně se táhne ten ostrov, 2012) a také alternativní románovou biografii Johna Lennona Beatlebone (2015).

V Bohu v troskách se Kate Atkinsonová vrací k osudům rodiny Toddových, které zachytila už v Životu za životem. V novém románu Atkinsonová omezila postmoderní experimenty se strukturou vyprávění, a tak se čtenář může dobře soustředit na autorčino zachycení obrovských změn, jež se udály v poválečné Británii, přerodu konzervativní společnosti s neprostupnými třídními bariérami v moderní zemi, kde jsou sice dozvuky starých pořádků stále ještě patrné, ale kde je již možné skoro vše.