JP

Jenny Poláková

Obraz života cikánů (označení „cikán“ se používá všech uvedených textech) je ve všech textech podobný. Život těchto lidí není neznámý, existují jisté zkušenosti s jejich způsobem života i chováním. Ve společnosti však stále existuje mnoho předsudků. Jen Ottilie Wildermuth(ová) psala svá díla v době, kdy Sintové a Romové platili za psance, za osoby bez práv (první povídku vydala v roce 1847).

Práce Mileny Šubrtové je velmi podnětná. V každé kapitole, v každém oddíle nalezneme myšlenky, které provokují k dalšímu srovnávání s díly světové literatury a nabádají k dalšímu zamyšlení nad fázemi života.

Nashledanou v nebi je významná kniha, která vznikla v rámci projektu „Sintové zpracovávají svou historii. Přináší vhled do duše Sintů, jejich kultury a umu, též ale obraz nenávisti a násilí.

V mnohých pramenech stojí psáno, že smrt a umírání patřily v německy psané literatuře pro děti a mládež až do sedmdesátých let 20. století k tabuizovaným tématům. Se smrtí se ale děti a mladí lidé setkávali a setkávají v legendách, pověstech, v pohádkách, v dobrodružné literatuře, v cestopisech, v literatuře o zvířatech, samozřejmě i ve fantastické literatuře, ve sci-fi atd. Už neplatí názor, že by se knihy pro děti a mládež měly vyhýbat některým tématům.

Stejně jako násilí provází lidskou kulturu a je jí často i určováno, cítil člověk potřebu se k násilí vyjádřit. Tvorba jednotlivých epoch tvoří nedělitelný řetězec: epochy na sebe navazují, jedna ovlivňuje druhou. V epochách se u jednotlivých autorů mění úhel pohledu na zobrazení násilí v literatuře.