Znáte mě? Jaký jsem byl? Co se ze mě stalo? ptá se David, ptají se Jon, Arvid a Silje. David ztratil paměť, neví, kým je ani kým byl. Inzerát v novinách vyzývá rodinu i přátele, aby napsali, co si o Davidovi pamatují, a pomohli mu znovu získat vlastní identitu. Tři vypravěči, tři různé verze, tři životy.

Tillerovy romány představují unikátní a nesmírně sugestivní sondy do lidské psychiky. Postavy sledujeme natolik zblízka, že místy registrujeme téměř každý jejich pohyb, každé gesto, dokonce i jejich jednotlivé nádechy a výdechy. Dialogy jsou živé do takové míry, až to může čtenáři činit potíže. Nepříjemnost a trapnost některých situací je tak autentická, až má člověk nutkavou potřebu utéct pryč, nechat postavy, ať si to v těch svých stísněných obývacích pokojích vyříkají samy.

Tiller v románu mistrně zachycuje patologii rodinných vztahů, destruktivní partnerskou komunikaci i pocity vyhoření, čímž plasticky portrétuje celou jednu generaci. Absence jakéhokoliv měřítka objektivity vyústí zákonitě v to, že výsledkem nebude jasná (a plochá) portrétní fotografie, ale spíš trojrozměrný, byť mírně rozostřený pohled skrz 3D brýle.