Přestože Jakuba Katalpa už více než dvě dekády působí na českém knižním trhu a řadí se mezi autory, jejichž nové tituly jsou čtenáři i odbornou kritikou netrpělivě očekávány, audioknižní trh se jí dosud spíše vyhýbal. Od podzimu loňského roku mají posluchači k dispozici dramatizovanou četbu jednoho z jejích nejúspěšnějších románů.

Znovu vydaná novela Jakuby Katalpy sleduje život ženy v nejintimnějších okamžicích a její hledání vlastní identity skrze vůně, jídlo, sex a hlavně vyprávění. Ve srovnání s převažující českou knižní produkcí je výjimečná afirmativním přístupem protagonistky k tělesnosti, a to nejen své vlastní.

Ve svém nejnovějším románu se Jakuba Katalpa, podobně jako v tom předchozím – Němcích, vrací ke druhé světové válce, především holocaustu. Zde se děj však odehrává v průběhu několika desítek let a najdeme zde i další motivy a témata, které se u této autorky objevovaly již v předchozích dílech, kupříkladu rodičovství a silně prožívanou tělesnost. Nejvíce v románu vyniká právě originální pojetí tělesnosti a násilí, které je s ní spojené.

Poslední prozaická kniha Jakuby Katalpy navzdory zápletce inspirované mediálně přitažlivými kauzami domácích věznitelů rozhodně nehraje na efekt: základním výstavbovým principem je přesný analytický popis. Nahlížíme do motivací a smýšlení svérázné věznitelky i jejího nešťastného (?) zajatce, přičemž můžeme rozvažovat, v čem jsou nám podobní a v čem se od nás – snad – naprosto liší. Stejně tak vidíme „do kuchyně“ nemocí těžce zkoušených manželů a do mysli jedné v Čechách usídlené Vietnamky…

Jakuba Katalpa zůstává i ve své čtvrté publikované knize sugestivní vypravěčkou komorních příběhů. V románu Doupě vyvolá značná čtenářská očekávání, která ale ve finále úplně neuspokojí. Tři příběhy slabých mužů a silných žen se místo pointy v závěru trochu rozplývají.

Kniha Jakuby Katalpy není zdaleka jen o válce, byť je z největší části do této doby dějově zasazena. Již její název naznačuje, že bude v jistém smyslu sociologická, modelová či, chcete-li, typizovaná – titul Němci je v tomto smyslu dostatečně obecný. Avšak není tomu zcela tak; spíš než o beletrizovanou studii významného evropského etnika se jedná o příběh života poznamenaného událostmi dvacátého století.