Bytosti odmala vedené k práci a poslušnosti a současně vyhledávající dobrodružství, nemající zábrany a využívající fantazii podobně jako současné děti. Takto nejednoznačný obraz najdeme v nejobsáhlejší české knize o dějinách dětství.

I když je středověký dvůr v knize popisován jako zaniklá instituce, zmíněna jsou i prostředí, v nichž podobný životní styl přetrvával až do 20. století, například dvůr etiopského císaře. A uvést by se daly i geograficky bližší příklady. Vždyť i u současných premiérů má význam ten, kdo rozhoduje o tom, komu popřejí sluchu. V některých ohledech je tedy kniha aktuálnější, než by se na první pohled mohlo zdát.