První svazek série o meziválečném superhrdinovi je sympatická pocta dobovým šestákovým příběhům, komiksovým, literárním i filmovým. Děj je patřičně překotný, padouchů houfy, včetně nezbytných nacistických agentů.

Kdo od série Baltimore čeká nového Hellboye, bude asi zklamaný. Ale fanoušci upírských příběhů a akčních hororů budou spokojeni se zajímavě rozehraným příběhem i podařenou variací na Mignolovu kresbu.

Centrální příběh série o pekelníkovi, který likviduje nebezpečná strašidla, se uzavírá patřičně velkolepě. Pohanské příšery a božstva se utkávají s armádou z hrobu vstalých rytířů. Na scénu se vracejí postavy z artušovských legend, ruských bylin i skandinávské mytologie.

Aktuální sbírka povídek o pekelníkovi, který vyšetřuje paranormální jevy, nabízí zřejmě nejlepší a nejvyrovnanější kolekci, jakou kdy Mignola sestavil. Přináší promyšlenější pointy a občas i nečekaný humor.

O Hellboyovi je v posledních letech méně slyšet. Už to není takové zjevení jako v devadesátých letech, komiksová scéna se od té doby rozrostla a zpestřila. Ale v posledních dvou pokračováních se série začíná významně měnit. Skončila nezávazná hravá pocta starému brakovému čtivu, rozbíhá se čím dál rozsáhlejší a košatější fantasy sága.

Série o případech Úřadu paranormálního výzkumu a obrany doplňuje fikční svět u nás již dobře zavedeného atypického superhrdiny Hellboye. Druhý svazek povídek o rybím muži či homunkulovi patří k nejlepším knihám hellboyovského univerza, byť jeho tvůrce Mike Mignola zůstal pouze u psaní scénářů.

Komiks Hellboy patří k těm nejvýraznějším, které se v 90. letech objevily na americké mainstreamové scéně. Pro Čechy může být poněkud nepříjemné, že právě titulní povídka, která se odehrává skutečně v Praze, patří k tomu nejslabšímu, co v knize nalezneme.