Lenka Krátká

I přes omezení kontaktů po roce 1948 lidé museli – a také chtěli – v rámci svých pracovních povinností cestovat do zahraničí, a to i do zemí nepatřících k východnímu bloku. Rozsáhlá monografie přibližuje systémové struktury, v jejichž rámci se takovéto cesty konaly, i konkrétní příběhy lidí pracujících pro československý stát mimo jeho vlastní území.

Nakolik se musí člověk, který chce pracovat v korporaci, vzdát svobody? A může některé prvky firemní kultury ignorovat a přitom ve firmě dál smysluplně pracovat? Kniha o proměnách české firemní kultury je ke korporátnímu prostředí možná až příliš přísná, ale vzbuzuje podnětné otázky.