O literárních počátcích, o obtížnosti přesunu ze škatulky „poezie“ do škatulky „próza“, o tom, proč psala román z ceauşescovské totality jako „posmrtné dílo“, nebo o strastech při porevolučním budování památníku obětem komunistického režimu mluví v rozhovoru nejpřekládanější rumunská básnířka.

Poezie Any Blandiany je dnes známá nejen v Rumunsku, ale i v řadě dalších zemí – jde totiž o nejpřekládanější rumunskou básnířku. Český čtenář ale doposud neměl příliš mnoho příležitostí se s ní setkat, publikováno bylo jen několik ukázek časopisecky. Výbor Řeka s jediným břehem je tedy splátkou dosti velkého dluhu, a to snad splátkou nikoliv poslední.