Zvláštní zvuky, které probudí spícího Toma, rozehrají v dětské fantazii barvitou plejádu představ: povlávající šaty na ramínku, beznohé strašidlo klouzající se po břichu, strašidlo, které pohazuje po schodech buráky… Imaginární svět ožívá a chlapec ví, že už neusne. Poprosí proto tatínka, aby mu pomohl zjistit, co se za těmi nezvyklými zvuky skrývá. Společně pak procházejí domem až do dětského pokoje, kde je šramot slyšet nejvíc.

V Tomově dialogu s tátou autor skvěle vystihl dětské myšlenkové pochody, především typickou nedůvěru v reálný svět dospělých, kde má všechno své vysvětlení. Po sérii záludných otázek, které kluk klade otci, se společně dobírají k závěru, že půjde pravděpodobně o myšku ve zdi. Tom se konečně uklidní a jeho temné představy se rozplývají.

Název dětské knihy Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku je aluze na Irvingův úspěšný román pro dospělé Rok vdovou, který vyšel v roce 2000. Johna Irvinga oceňují čtenáři po celém světě pro schopnost jedinečného situačního popisu, v recenzované knize mu přitom skvěle sekundují ilustrace Němky Tatjany Hauptmannové. Neklidná obrysová linie předmětů vytváří jedinečnou, lehce hororovou atmosféru a dokonale vykresluje noční život dětského pokoje, který plyne zahalen do tmy. Jednotlivé detaily (jako pohozená teniska, oživlý plyšový medvídek, pootevřené šuplíky staré komody, šaty na ramínku i zdánlivě prázdný interiér) v sobě mají jistou symboliku. Dítě je vidí, ale možná tam vlastně ani nejsou. Mimochodem, na žádné ilustraci nefiguruje otec, jako by autorka chtěla znázornit pouze dětský pohled na svět. Velmi působivé je také vyobrazení Toma stojícího před domem, přestože děj knihy se odehrává výlučně v interiéru. Dětské fantazii nebrání v cestě ani zeď, představy nemají hranice, jsou nekonečné. Skoro by se dalo říct, že knize porozumí bez problémů i dítě, které ještě neumí číst. Ilustrace jsou velmi sugestivní, lze do nich vizuálně vstoupit, a dokonce cítit tajuplný neklid, který je ztvárněn neostrým ohraničením předmětů, nepříliš kontrastními barevnými přechody a dramatickým šrafováním.

Kniha působí značně propracovaně, text výborně koresponduje s obrazovým doprovodem. Celek nás zavede do mysli malého dítěte, jež své emoce, tedy i strach, prožívá naplno. Je otázka, zda dítě dokáže přijmout racionální otcův názor, anebo se noční dobrodružství bude opakovat – jen v jiném kontextu.