Výprava za fiktivními obyvateli jeskyň
Hejna, Michal: Člověk a podzemní svět

Výprava za fiktivními obyvateli jeskyň

Ponor do podzemního světa jeskyň autorovi slouží také jako vítaná příležitost k návratu do dob, kdy v existenci draků směli věřit i dospělí.

Michal Hejna je vystudovaný báňský inženýr, který se živí jako specialista geologie v oblasti produkce vápna. Tomu odpovídá i to, že často publikuje odborné texty, zvláště o problematice těžby vápence v okolí Koněprus. V loňském roce ale vydal i obecněji zaměřenou publikaci o tom, jaké místo jeskyně po staletí zaujímaly v lidské imaginaci a jak se vyvíjelo jejich poznávání. A také jak jejich zkoumání může dnes pomoci třeba při výzkumu Marsu.

Úvodní kapitoly jsou věnovány roli jeskyní v mytologických příbězích a jejich významu coby míst narození řady antických bohů, z něhož byly odvozeny i četné rituály. Například v Kórycké jeskyni ve stěnách pohoří Parnass se měl narodit Dionýsos, a proto se odtud konaly průvody s loutkou malého Dionýsa do Delf k jeho údajnému hrobu pod věštírnou Apollónova chrámu.

Větší část knihy pak pokrývá tzv. „vědecké“ zkoumání jeskyň, i když zvláště v tomto případě je takové vyjádření nepřesné až zavádějící. Na mnoha příkladech totiž autor překvapivě ukazuje, jak dlouho v tomto bádání přetrvávaly starší představy o bájných dracích, trpaslících a obrech. Jeden a tentýž badatel někdy na vědeckém základě některé fantasmagorické představy zavrhoval, ale jiným nadále věřil. Slavný německý jezuitský učenec Athanasius Kircher (1602–1680) například pochyboval, že by mohl žít obr o velikosti šedesáti metrů, který se údajně našel v jedné sicilské jeskyni, ovšem existenci ostatních údajných obrů, kteří podle něj byli „rozumně velcí“, ani v nejmenším nezpochybňoval.

Někdy přitom nadšenectví dosahovalo takové míry, že plynule přecházelo ve falšování, na kterém se někteří snažili i vydělávat. Jako když byla ještě v 19. století v Americe jistým podnikavcem z kostí mastodonta „sestavena“ kostra fiktivního dvounohého obra. Z materiálu, který byl k dispozici, bylo něco takového pochopitelně obtížné, takže pánev ve tvaru té lidské si daný „konstruktér“ vytvořil uměle. Opatřil si dokonce i umělé certifikáty od vědeckých kapacit, které měly osvědčovat lidský původ kostí. S tímto výtvorem pak vyrazil na komerční turné, které ovšem skončilo v okamžiku, kdy je roku 1846 v New Orleans zhlédl skutečný vědec a podvod odhalil.

Jak ovšem autor zdůrazňuje, jeho primárním cílem není dělat si z našich předků legraci. Ostatně některé jeskynní mystifikace, jako bylo tvrzení o existenci jistého filipínského přírodního kmene, který byl ale vymyšlený, jsou relativně nedávného data.

Mnozí z dávných učenců „museli bojovat proti zažitým stereotypům a dogmatům“, církevním i vědeckým, takže se vývoj jejich poznání ubíral po značně křivolakých oklikách. Hejna ovšem pozoruhodně ukazuje, že z dnešního hlediska v těchto případech vlastně často není jasně určitelné, kde přesně končí přístup mytologicko-fantastický a kde začíná „skutečná exaktní věda“. Respektive mnohdy v sobě jediný člověk dokázal pojmout oba přístupy. Dodejme, že zatím nejvýmluvněji u nás téma nejasnosti hranice mezi „imaginárním a skutečným světem“ i v souvislosti s postavami jako baziliškové či „patagonský obr“ popsal Bestiář: fantastický bestiář cestovatelů (Argo, 2019).

Samotný Michal Hejna na doby, kdy se dalo i o dracích snít a seriózně bádat jako o něčem potenciálně skutečném, pohlíží s jistou nostalgií. U jednoho artefaktu, který měl představovat údajné tělo (jeskynního) draka zabitého v bažinách u Říma roku 1660, dodává, že dnešní vědci hned poznají, že jde o vycpanou kůži hada opatřenou zuby dravce a nohama krokodýla. Kdyby ale byli takto striktní doboví učenci, byli bychom zcela ošizeni o pěkný příběh a zajímavou ilustraci, což by možná byla škoda…

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Michal Hejna: Člověk a podzemní svět. Jeskynní fenomén v běhu lidských věků. Machart, Beroun, 2021, 224 s.

Zařazení článku:

přírodní vědy

Jazyk:

Hodnocení knihy:

70%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse