Susan Demingová: Co vás na psaní nejvíc uspokojuje a prošlo takové uspokojení za všechny ty roky nějakou proměnou?
Gary Snyder: Akt dělání čehosi, skládání jednotlivých prvků k sobě a vytváření něčeho nového, v čem je skryta dovednost a důmysl, je velkou rozkoší. Není to přitom jenom jedna rozkoš, ale je to stimulující a uspokojující rozkoš, ne nepodobná ostatním rozkoším z tvoření a budování. „Poema“ znamená řecky „dělání“. To se nemění lety ani stoletími.

SD: Jak poznáte, že je báseň hotová?
GS: Chutná tak.

SD: Kdyby mohla zvířata psát, čí báseň byste slyšel raději– od mývala nebo od vačice?
GS: Mývalí báseň je živá a zvídavá a překvapí vás, z čeho všeho je smíchaná. Vačičí báseň je zpočátku pomalá a prostoduchá, ale pak se rozjede. Když se k ní přiblížíte, plivne vám do oka.

celý text rozhovoru najdete na
http://www.pwf.cz/cz/garysnyder/222.html