R: Dá se čekat, že se krize podobné té současné budou i nadále objevovat? A že ekonomie jako vědní disciplína, respektive matematika, kterou používá, bude jedním z důvodů?

D: Myslím si, že matematika vždy bude příčinou podobných problémů. Řekl bych ale, že je v  poslední době přeci jen možné sledovat pár změn k  lepšímu. Zaprvé, lidé si uvědomují, že existují různé matematické nástroje. Používání mnohých je přitom v ekonomii možné sledovat až v poslední době. Jako příklad bych uvedl teorii složitosti, která vychází z takzvaného agent-based modelling. V rámci tohoto přístupu namísto toho, aby ses snažil ekonomii popsat jako abstraktní soubor jednoduchých rovnic, dáš dohromady soubor samostatných jednotek. Je to tak trochu jako počítačová hra. Řekneš si, že máš pár stovek obchodníků, pár stovek brokerů a  nějaké společnosti. Každá z  těchto jednotek má vlastnosti podobné svým předobrazům v reálném světě. Dáš to dohromady, uvedeš to do pohybu, a pak necháš věcem volný průběh. Tak můžeš zkonstruovat umělý trh, který se chová jako opravdový akciový trh. Pokud to uděláš (mimochodem, je to velmi zajímavé), zjistíš, že akciový trh nemá rovnovážný bod; že se chová jako zemětřesení; že jde nahoru a  najednou se zhroutí. A  to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím.

Další věcí, kterou bych zmínil, je teorie sítí. Současné modely berou instituce jako nezávislé entity. Nepočítají s tím, že by se věci v rámci systému jaksi množily. Pokud tak analyzují jednu banku, její rizikový profil, pak neberou v potaz to, jakým způsobem je napojena na ostatní. Přitom pokud se podíváš na globální finanční systém, tak ti musí být jasné, že jde o síť. Máš centra, která představují střed. A  ta jsou propojena nervy, což jsou peníze, které mezi nimi proudí. Můžeš k  tomu využít i  poznatky z  biologie, kde zkoumáš, jak spolu komunikují jednotlivé části buňky. Pokud to uděláš, zjistíš, že jednotlivé součásti systému jsou v posledních několika desetiletích čím dál tím propojenější a na sobě závislejší.

A nejde jen o biologii. Do ekonomie se dostávají nové poznatky z matematiky, ale také třeba z psychologie nebo environmentalismu. Je fakt, že jsou kolem nás už po desetiletí. Ale v poslední době jsou najednou nějakou řekněme nezanedbatelnou částí lidí brány tak, že nabízejí skutečnou alternativu k  současnému ekonomickému mainstreamu; k moderní ekonomii. A je možné, že i matematika, kterou ekonomie používá, se díky tomu změní.

To říkám a  zároveň se jedním dechem vracím k něčemu, co už zmínil Tomáš. Přeceňujeme čísla. Připisujeme jim a  matematice vůbec příliš velký význam. Takže je sice možné, že se nakonec pokusíme vyčíslit štěstí – a takové nápady se už objevily. Ale stejně tak je možné si prostě říci, že si štěstí vážíme. Nejde změřit, vyčíslit. Ale všichni víme, o co jde. Tečka.

Celý text ukázky