Vladimír Zlý (nar. 1988) debutoval detektivkou Konečná zastávka (2022), kterou napsal pod pseudonymem Trampilot Vlad a vydal v nakladatelství CMYK 57 – Vydej knihu. Druhý román Čistič (2024) už vydalo pražské nakladatelství Argo a poprvé se v něm objevuje ostravský vyšetřovatel Ivoš Kylián. Série pokračuje krimipříběhem Pod haldou (2025) a v současné době je připravován další díl nazvaný U potoka (2025). Společně s Davidem Urbanem, známým autorem detektivek, napsal detektivní román Perfektní alibi (2025), na jehož vydání se podílela nakladatelství Argo a Kalibr.

Vrah soudcem

Během dvou týdnů je v Havířově nalezeno několik mrtvých narkomanů. Vyšetřování se ujímá poručík Martin Formánek, který pracuje jako vyšetřovatel na oddělení obecné kriminality havířovské policie. Kvůli závažnosti případu jsou povoláni kolegové z Karviné a Ostravy. Karvinská kolegyně poručík Martina Hazmuková představuje prostředníka mezi místní komunitou drogově závislých a policejními představiteli. Postava ostravského vyšetřovatele majora Ivoše Kyliána spojuje jednotlivé díly série. Kylián je velmi inteligentní, ale zároveň asertivní člověk, který má problém s uznáváním autorit a rád dělá věci po svém. O jeho postavě se toho čtenář dozvídá málo, pouze v pár útržcích, což je škoda, jelikož se jeví jako zajímavý charakter. Jeho sarkastické poznámky směřující k osobě havířovského primátora vyvolávají úsměv na tváři. Vyšetřovatelův osobitý humor se promítá i do rozhovorů s patologem docentem Chudým. Tyto pasáže čtenáře vítaně vytrhnou z jinak převážně depresivní atmosféry.

Vrah, přezdívaný Čistič, zabíjí na území celého města, oběť vždy vyláká do opuštěné budovy, kde může mezi půlnocí a ránem takticky vraždit. Vybírá si místní narkomany, kterým nabízí novou drogu za výhodnou cenu. Rád obětem sadisticky ubližuje těsně před smrtí, kvůli čemuž jsou těla hrozivě zohavena. Prostředí, v němž jsou těla nalezena, působí temně, místy až noirově, což upomíná na scény z Fincherova filmu Sedm (1995). V knize jsou mrtví rovněž trestáni za své hříchy a Čistič se domnívá, že je tím, kdo má právo rozhodovat o nároku ostatních lidí na život. Smrt drogově závislých osob, jejichž chování je problematické, podněcuje k přemýšlení o morální podstatě vrahových skutků, případně o jejich společenském přínosu. Vařiči, distributoři i uživatelé drog se mezi sebou velmi dobře znají. Oslovují se přezdívkami, což jim kromě anonymity dodává pocit, že jsou součástí nějaké komunity. Při popisu konfrontace vraha s uživateli drog jsou vždy zmíněny pouze přezdívky. Jsou tak v očích pachatele dehumanizováni, projevuje se tím jeho nesnášenlivost k nim. Při vyšetřování samotném pak policie zjišťuje identitu obětí i stav jejich rodinného zázemí, čímž jim onu lidskost navrací.

Věrohodné prostředí

Pachatel průběžně mění svůj modus operandi, písmo vzkazů i místa schůzek s potenciálními oběťmi, aby vyšetřovatele zmátl. Vrah je vždy pár kroků před policií, čímž autor úspěšně buduje napětí. Díky vyššímu počtu obětí i různému charakteru vražd se čtenář také dozví leccos o daktyloskopii, balistice, grafologii, forenzní biomechanice nebo sestavování identikitu. Knihu tvoří celkem 75 kapitol, povětšinou kratšího rozsahu, které působí roztříštěně, neukončeně. Pár jich je delších a vůbec to neubírá na tempu čtení, ba právě naopak, čtenář díky tomu dostává komplexnější popis situace. Kapitoly mapující vyšetřování z června 2021 jsou proloženy vzpomínkami na starší případ z července 2015 a Zlý tak, podobně jako zkušenější autoři, obratně propojuje dva zločiny.

V díle se projevuje trend lokálnosti, jehož popularita má v posledních letech vzestupnou tendenci. Autor v poznámce před první kapitolou podotýká, že jediná reálná věc je kulisa města. Všechna zmíněná místa v příběhu opravdu existují, což posiluje dojem autentičnosti. Některé postavy mezi sebou mluví typickou ostravštinou. Je otázkou, jestli jí v některých chvílích není až moc a jindy zase zbytečně poskrovnu. Za vyzdvihnutí stojí autentický rozhovor tří romských chlapců, jejichž slovník bude každému, kdo někdy navštívil Ostravu, povědomý. V závěrečné kapitole zazní také polština upozorňující na polskou menšinu ve Slezsku.

Vladimír Zlý důvěryhodně prezentuje Moravskoslezský kraj a bez problému lze jeho knihy zařadit vedle detektivek Nely Rywikové, Evy Tvrdé nebo Petra Sagitariuse. Týmové vyšetřování na Ostravsku může čtenáři připomenout úspěšný detektivní debut Slyšet jeleny zpívat (2021) Františka Šmehlíka. Přes pár drobnějších výhrad se jedná o solidní začátek nové série z Ostravska.