No konečně, pomyslel si asi mnohý čtenář ve Finsku, když letošní Cenu Finlandia získala Monika Fagerholm (nar. 1961). Tato finskošvédská spisovatelka, lektorka tvůrčího psaní a komunální politička byla poprvé nominována už v roce 1994, podruhé v roce 2019, ale teprve do třetice všeho dobrého letos uspěla, a to s románem Döda trakten. Kvinnor i revolt (Mrtvo. Revoltující ženy). Fagerholm přitom patří k nejznámějším a kritikou i čtenáři nejvíce ceněným spisovatelům jak v domovském Finsku, tak i celoseverském kontextu. V roce 2004 získala mj. švédskou Augustovu cenu a v roce 2020 Cenu severské rady za literaturu. Přestože jsou její knihy přeložené už do dvacítky jazyků, čeština mezi nimi bohužel stále chybí.

Oceněný román je její sedmý a písničkářka Maija Vilkumaa, která letos z nominované šestice vybírala vítěze, na slavnostním večeru uvedla, že ji ohromila hloubka a síla tohoto textu, který se zabývá uměleckou tvorbou, společenskými proudy, feminismem a rodinou. Knihu plnou literárních aluzí a kulturních odkazů by bylo možné označit za bildungsroman a zároveň za román v románu, protože hlavní hrdinka Alice se chce stát spisovatelkou, nejedná se však o autobiografické dílo. Monika Fagerholm v něm čtenáře zavádí do poloviny sedmdesátých let a představuje mnoho silných žen, z nichž některé jsou inspirované reálnými předobrazy zejména z finského uměleckého světa.

Cenu za literaturu pro děti a mládež získal po pětadvaceti letech znovu básník Tomi Kontio, tentokrát za závěrečnou část oblíbené pětidílné série o psovi jménem Kočka. Knížka Koira nimeltään Kissa hyvästelee ystävän (Pes jménem Kočka se loučí s přítelem), kterou stejně jako předchozí díly ilustrovala Elina Warsta, je na rozdíl od předchozích částí spíše novela než čistě obrázková kniha a je určená pro mladší školáky. Kontio i tentokrát píše o velkých a obtížných tématech: smutku, touze, lásce a přátelství, ale nezapomíná přitom ani na humor a naději.

V kategorii literatura faktu si cenu odnesl novinář Paavo Teittinen za knihu Pitkä vuoro (Dlouhá směna) s podtitulem Kuinka moderni orjuus juurtui Suomeen (Jak ve Finsku zakořenilo moderní otroctví). Popisuje v ní, jak jsou cizinci nuceni platit tisíce eur, aby vůbec mohli přijet do Finska za prací, a jak zaměstnavatelé následně jejich tíživou situaci zneužívají. Autor ukazuje, že moderní otroctví a obchodování s lidmi nejsou okrajovými jevy a že vykořisťování je součástí i finské společnosti.