I dívky čtou rády komiksy, jak už dávno pochopili nakladatelé ve většině světových komiksových velmocí. Chápou to i čeští nakladatelé, zejména při sledování úspěchů, jaké sklidilo nakladatelství Paseka s komiksy Američanky Rainy Telgemeierové či s britskou sérií Hilda. A s komiksy pro dívky to zkouší i nakladatelství Host, které komiksovou divizi otevřelo teprve nedávno, tedy v době, kdy domácí komiksový trh začíná být už dost nasycený. Právě komiksy pro školačky tu trochu scházejí a francouzská minisérie Odvážné pastýřky by tuto malou mezeru mohla zaplnit.

Pokud tedy čtenářky doporučeného věku (nakladatelství v knize věkovou hranici nevymezuje, nicméně na festivalu v Angouléme v roce 2022 komiks vybrali jako nejlepší v kategorii pro děti od 8 do 12 let) neodradí barvotiskově působící obálka s veselými dětmi sedícími na sice velkých, avšak až plyšově roztomilých zvířatech. Začtete-li se do stránek komiksu, brzy se ukáže, že svět Odvážných pastýřek je nečekaně propracovaný a komplexní a rozhodně nejde o útěšné, nebo dokonce veselé čtení pro nejmenší.

Neveselá je hned úvodní situace desetileté hlavní hrdinky: Molly žije ve vesnici mezi horami a lesy, odkud téměř všichni muži odešli do blíže nespecifikované války. Už je to oněch deset let (Molly tatínka nikdy neviděla) a zatím se nevrátili – místní ženy tedy musely vzít obranu vesnice před loupežníky, dravou zvěří i magickými bytostmi a jevy do svých rukou. Založily řád Odvážných pastýřek, jehož název sice odkazuje k ochraně pastvy dobytka, zejména ovcí a koz, ale jeho účelem je cvičení se v boji se zbraněmi a připravenost čelit útoku zvenčí. Molly a její stejně staré kamarádky jsou adeptkami tohoto řádu a pod vedením zkušenějších žen (samozřejmě jsou to obvykle jejich matky, tety či babičky) se cvičí ve střelbě z luku, v boji se sekyrou či v jízdě na kozlech. Řád je určen výhradně ženám a dívkám (muži ostatně ve vesnici scházejí), ale touží se k nim přidat malý Liam. Nakonec se mu to po usilovném snažení a několika marných pokusech povede, což je docela vtipný a mile podvratný moment, protože obvykle to v podobných příbězích bývá genderově opačně – tedy že do mužské společnosti bojovníků se prosadí i dívka nebo žena.

Malé bojovnice ještě ani pořádně nedokončí výcvik a už je čeká první střet: nejprve s trojicí lupičů dobytka, záhy však také s ohromným magickým vlkem. Tato bitva se odehraje na začátku druhého dílu (české vydání obsahuje první dva svazky celkem čtyřdílné série) s poměrně fatálním výsledkem: vlk totiž zraní jednu Mollyinu kamarádku i jejího kozla, přičemž rány se nehojí, naopak se spíše zhoršují. A Molly, Liama a další hrdiny čeká výprava k čarodějům, kteří by snad mohli vědět, jak magická zranění vyléčit. A případně také jak porazit vlka, který jako by se skládal ze stovek menších bytostí – při pokusech jej zasáhnout se jeho tělo rozestoupí a zbraň jím projde jako vzduchem.

Kromě ohrožení vesnice řeší scenárista Garnier (tak jak se to sluší ve většině fantasy příběhů pro děti nejpozději od vydání prvního románu o Harrym Potterovi) také vztahy mezi postavami: Liam se vymezuje proti staršímu bratrovi, který se také chce nějak zapojit, Molly nenápadně, ale opakovaně prchá od utrápené matky k bezstarostnější rodině a soupeří se stejně starou rusovlasou sokyní o pozici v řádu. Česky vydaný dvojsvazek končí otevřeně a vlastně dost pochmurně, nicméně v knihkupectvích by brzy mělo být pokračování, takže nedočkaví čtenáři a čtenářky se budou moci záhy dozvědět, jak to celé dopadlo. Není to úplně obvyklé zakončení seriálového dílu komiksu pro děti, nicméně i u nás známé fantasy série jako Lightfall nebo Amulet ukazují, že podobné epizodní zakončení dětem nevadí. A rozhodně ponouká k přečtení pokračování.

České (a předtím jistě i originální francouzské) vydání uvádí jako hlavní hvězdu komiksu kreslířku Fléchaisovou, která byla jednou z výtvarnic art departmentu oscarového animovaného filmu Píseň moře; ostatně i Odvážné pastýřky už se dočkaly animovaného zpracování jako televizní seriál. Celý koncept keltské (nebo irské) vesnice a hrdinek na chlupatých kozlech je koneckonců její – vytvořila jej pro výtvarnici Tamasz a teprve pak došlo na komiksovou sérii pro velké nakladatelství Glénat. Kombinuje jednoduchou linku s akvarelovými barvami, takže mnohé obrázky působí zajímavě rozmlženě a pozadí často scházejí kontury. Kompozičně příliš neexperimentuje, nápadné je hlavně časté používání dlouhých úzkých oken přes celou šířku stránky, která opět sugerují filmové plátno. Obvykle to má svou sílu i opodstatnění, jen místy kreslířce na takový horizontální panel vyjde detail tváře, což nepůsobí úplně dobře. Častěji však Fléchaisová délku okna účelně využívá k rozvinutí scény nebo dialogu. Má jistou ruku, byť občas trochu rozevlátou, drží se jednoduchých tváří bez výrazné mimiky a jen občas a vesměs u dospělých postav působí její kresba poněkud placatě. Zajímavé a osvěžující jsou černobílé pasáže, kdy výrazně pracuje se stínováním, které v barevných panelech jinak spíše chybí.

Ve Francii už se stala série inspirovaná keltskými mýty a reáliemi bestsellerem a dočkala se i zahraničních vydání včetně amerického v renomovaném velkém nakladatelství Simon and Schuster. A není důvod, aby neuspěla i u nás: své publikum oslovuje jak napínavým dějem, tak přátelstvími, nevraživostmi i soutěžením mezi dětskými vrstevníky.