JL

Jan Lassner

Michal Bauer píše poezii poučenou nejen svým oborem – literární historií – a básníky druhé poloviny 20. století. Především se v ní skrývá intimní vyznání vnitřní tísně z nemožnosti vyjádřit se pomocí jazyka. Mohou být alespoň barvy doslova?

Čím to je, že básníci tolik milují mrtvý chlad pokročilého podzimu, těžké mraky a prázdné ticho večera? Možná jde o formu sebemrskačství, možná jen do této atmosféry projektují své nitro. Podobně jako Jan M. Heller v debutové sbírce Spády.

Formálně krátká, přesto s velkým přesahem, znenáhla umlkající, přesto „nemlčí“. Taková je poezie známého jihočeského autora Jiřího Hájíčka. Nejvýstižnější báseň jeho nejnovější sbírky, která vyjadřuje dokonale její charakter, zní: „s každým snem / odletí šedá volavka / do ranní mlhy“.