DI

Dimana Ivanova

(PhD.) absolvovala českou a francouzskou filologii na Sofijské Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii. Stala se dvakrát laureátkou ceny Grigora Lenkova v soutěži o nejlepší překlad současné české poezie a prózy Českého kulturního centra v Sofii. Je autorkou překladu dvou knih současné české a slovenské umělecké literatury – románu „Démon svätosti“ P. Bilého a „Velká biskupovská noc“ Terezy Riedlbauchové. Publikovala řadu vědeckých studií, článků a odborné recenze v bulharských a českých sbornících a časopisech. S portálem iLiteratura.cz spolupracuje v rubrice o bulharských knihách. Je členkou redakční rady časopisu Balgari – periodikum bulharské menšiny v Praze. V roce 2009 vyhrála konkurz na zahraniční doktorandský vědecký projekt na Slovenské Akademii věd. Od r. 2011 je doktorkou srovnávacích literatur Univerzity Karlovy v Praze. Překládá z češtiny, slovenštiny, angličtiny a francouzštiny. Je autorkou básnické sbírky „Pokana za bašta“ (vyd. „Ergo“, 2012). Její básně byly přeložené do angličtiny.

Česká autorka s bulharskými kořeny. Borjana Dodova (nar. 1983) debutovala sbírkou povídek Inverzní kyvadlo (2014), publikuje v časopisech Revolver Revue, Umělec, A2 a Psí víno. V esejistické tvorbě se věnuje architektuře, survivalismu či psychologii kosmických letů. Začátkem roku 2020 strávila několik týdnů v Sofii v rámci rezidenčního programu nadace Next Page, kde pracovala na své nové knize Balkánská kuchařka.

Bulharská spisovatelka Maria Dobrevska-Kucarova, píšící pod pseudonymem Betty Fayon, se narodila roku 1961 ve Varně, kde vystudovala německé gymnázium. Dále absolvovala obory filozofie a němčina na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského.

Ve čtvrtek 26. ledna se v prostorách exilové knihovny Libri Prohibiti v Praze na Senovážném náměstí konal křest knihy sebraných básní Vzpomínky moře české básnířky a profesorky na Indiana University v Bloomingtonu v USA Bronislavy Volkové. Křest byl spojen s vernisáží retrospektivy výtvarného díla Volkové.

Peter Bilý se narodil 4. května 1978 v Košicích. Dva a půl roku žil v Itálii v klášteře augustiniánské řehole, ze kterého později vystoupil. Od října 2001 žije v Španělsku. Debutoval básnickou sbírkou Spomalené prítmie (2001).

Kniha P. Bilého je do jisté míry ironicky zaměřená proti slovenskému katolicismu, který se liší od toho v Itálii a Španělsku. Autor svou ironii rafinovaně zabudovává do vyprávění příběhů odehrávajících se v italském klášteře. Klášterní postavy převora Giuseppeho di Flavia, mnichů Alberta Giovinetiho a Stefana Piginiho aj. jsou popsány velice poutavě – k jejich zvláštnostem patří, že mají vysoké vzdělání a nebojí se demonstrovat svou rebelii proti společnosti.

Bulharskej duše som sa dotkla vo svojej knižke, kde hovorím, že je „krásne zvláštna, zaujímavá a magická. Kľuč k vysvetleniu jej tajomstva je v histórii. Stala sa unikátnou zmesou tráckeho, slovanského a prabulharského etnika, kedysi oscilujúceho medzi kultúrami Európy a Ázie, vplyvmi helénskymi a románskymi, ideami pohanskými a kresťanskými.“

Básnická sbírka Văzduchăt okolo peperudata - The Air around the Butterfly (Vzduch okolo motýla) je dvojjazyčná. Autorka Katerina Stojkova - Klemer žije od roku 1995 ve Spojených státech a s angličtinou se sblížila natolik, že jako prvotní napsala anglickou verzi knížky, kterou poté sama převedla do bulharštiny.

Básnická sbírka Ivajla Ivanova Pastýř much bývá recenzenty hodnocena jako zajímavý jev bulharské postmoderní lyriky. Již samotný název knihy poukazuje na dvě základní literárněestetické a jazykové vrstvy – úroveň sakrálního a božského jazyka a úroveň materiálního a profánního jazyka.

V roce 2006 se objevuje první román zajímavé bulharské spisovatelky, režisérky a dramatičky Mileny Fučedžievové Kefer (Cvetovete na malkata Ida; Barvy malé Idy), jenž představuje odlišný způsob psaní v bulharské tradici románové tvorby. Kniha vyšla v nakladatelství Ciela v Sofii, i když vznikala v Americe, kde autorka už dlouho žije. Tento román je jiný jak svým způsobem prezentace času a prostoru, tak situováním hrdinů do těchto kategorií.

Tereza Riedlbauchová vystudovala bohemistiku a francouzštinu na FF UK. V roce 2007 obhájila na Univerzitě Karlově doktorát z české literatury. V současné době je lektorkou českého jazyka a literatury na katedře slavistiky na pařížské Sorbonně. Je autorkou několika básnických sbírek.

V roce 2007 vyšla v Bulharsku v nakladatelství Altera básnická sbírka Organični formi (Organické formy) Nikolaje Atanasova. Tato knížka je zvláštní tím, že ji mladý básník (nar. 1978) napsal v Americe, kde v současnosti žije.