JH

Jana Holá

V ukázce z knihy švédské spisovatelky íránského původu sledujeme vnitřní monolog ženy, která ví, že brzy zemře. Ve vzpomínkách se vrací ke své minulosti, k intenzivně prožívané íránské revoluci a emigraci do chladného Švédska. Nostalgie se v energickém textu mísí se vztekem, strach se smířením.

Byla skoro stejně vysoká jako on, ale mnohem hubenější. Růžový svetr jí obepínal útlý hrudník, na kterém se ani náznakem nerýsovala prsa. Oči měla černé, obrovské v té bledé drobné tvářičce. Zvedla před ním ruku do vzduchu, jako by chtěla zastavit něco, co se k ní blíží. Měla dlouhé prsty, tenké jako větvičky. „Nemůžu se s tebou kamarádit. Jen aby bylo jasno.“ Oskar zkřížil ruce na prsou. Pod bundou jednou rukou nahmátl obrysy střenky nože. „Jak to?“

Opilci, jo opilci si přece svoje historky nezapisují, oni je žijí. Jejich těla se musí postavit do zvláštního nadpozemského (či spíše nezemského) světla, aby se ukázalo písmo, aby byly vidět všechny události, místa a lidi, co kolotají tam uvnitř...

Marcus Birro se narodil roku 1972 ve švédském Göteborgu. Jeho otec je Ital, matka Švédka. Svou první sbírkou básní I den andra världen (V jiném světě, 1992) se okamžitě zařadil mezi nejzajímavější lyrické autory.

Po návratu z nemocnice jsem mohl na požární sbor i na sport zapomenout. Měl jsem ale štěstí. V Michajlovce otevřeli novou posilovnu – jako novinku v duchu perestrojky –, a jeden známý mi tam opatřil místo. Tenkrát chodilo jen málo chlapů cvičit...

Mikael Niemi (nar. 1959) patří k nejmladší generaci takzvaných „tornedalských“ spisovatelů pocházejících z kraje, kde se střetávají švédské, finské i laponské kulturní a jazykových vlivy.

Švédská prozaička Birgitta Trotzigová (*1929) patří k nejoriginálnějším a zároveň nejtemnějším současným severským spisovatelům. V jejím díle se zřetelně odráží vliv katolicismu, k němuž konvertovala za dlouhého pobytu v Itálii a Francii. Náboženské a existenciální dimenze v příbězích B. Trotzigové evokují obecnější etické otázky po smyslu lidského bytí. Snad i proto si její knihy našly množství čtenářů právě ve Francii, kolébce existencialismu.

V českém překladu vyšel výbor krátkých próz švédské prozaičky Birgitty Trotzigové (*1929) ze sbírek Živí a mrtví a Za císařových časů, který roku 2000 vydalo nakladatelství Dauphin pod titulem Živí a mrtví v překladu Jany Holé...