S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští čtenáři.
CN
Cees Nooteboom
Ve středu 18. listopadu 2009 předal belgický král Albert II. Cenu nizozemského písemnictví spisovateli Ceesi Nooteboomovi.
Cestování je s tvorbou Ceese Nootebooma spjaté od samého začátku.
Jen když jsem už někde byl dřív, ten pocit nemám: jako bych přicházel z vesmíru. A pokaždé stejné vzrušení – neřekli mi, jaká teplota tam bude. To samozřejmě není pravda, vím, že je na Borneu horko. Ale třeba ten první tenký proužek bílého písku a ta nekonečná zeleň za ním Borneo není...
Ráj je možné ztratit v každé minutě. Sjedete z cesty a ocitnete se v pekle favely Sao Paula. Peklo vás pozře, pošramotí, vyvrhne a pak už nikdy nejste jako dřív. Takový osud uchystal jeden z nejpozoruhodnějších současných nizozemských autorů Cees Nooteboom své hrdince v knize Ráj ztracený.
Jde o „divnou“ knihu – ovšem v tom dobrém slova smyslu. A možná to platí i o dalších dílech tohoto nizozemského autora románů, básní, her a esejistických cestopisů, z nichž česky vyšel ještě román Rituály (1980; č. 1999) a novela Následující příběh (1991; č. 1999).
Cees Nooteboom je jeden z trojice nejvýznamnějších nizozemských spisovatelů 20. století, od mládí působí jako básník, dramatik, novinář, romanopisec.
Jsou literární kritici, kteří si Nootebooma cení především jako básníka, jiní naopak přísahají na jeho prózu, někteří i na dramata. Ať tak či onak, ve všech zmíněných žánrech je Cees Nooteboom jako moderní nizozemský spisovatel neopominutelný.
„Chci psát divné knihy,“ prohlásil Cees Nooteboom v roce 1996. Podle ohlasů v nizozemském tisku se tohoto předsevzetí skutečně drží. Například v recenzích na román Ráj ztracený se opakovaně objevuje slovo „neuchopitelný“.
Dash-8 300. Nebesa vědí, že jsem už letěl různými letadly, ale Dash mezi nimi dosud nebyl. Je to malý, kompaktní letoun, ale vypadá větší, protože je v něm málo cestujících. Místo vedle mne je prázdné. O let z Friedrichshafenu do Berlína-Tempelhofu zřejmě není velký zájem...
Netopýři rojící se v temné jeskyni, tak vypadá moje paměť na data. Lovím je síťkou na motýly, ale ihned ji prokousnou, a přece jsem teď jednoho lapil: číslo 54...
Nizozemskou literární cenu P. C. Hooftprijs získal Cees Nooteboom.
